Česko trápí sesuvy a propady půdy. Mohou za to vydatné deště

U silnice v Běstovicích na Orlickoústecku se udělal několikametrový kráter. Zem se koncem července propadla také v Liberci. Za vše mohou vydatné deště v posledních týdnech.

 

"Tím, že je vysoká nasycenost, tak voda z intenzivnějších srážek už se nevsakuje. Voda s sebou bere část té půdy,“ vysvětlil hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Tomáš Vlasák.

Jen v červenci na některých místech napršelo až o 80 % více vody oproti dlouhodobému průměru. A to mělo své následky. Suchá místa byste v Česku ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce hledali marně.

 

"Vody je hodně jak v půdě, tak i v hlubších horizontech v podzemí. Vysoká nasycenost způsobovala vyšší riziko přívalových povodní nebo lokálních zátop,“ doplnil Vlasák. A nadprůměrně velké množství vody teď protéká i řekami. Prakticky žádný tok v Česku teď není na hranici sucha.

Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu a je hustě osídlena. Proto patří k zemím, kde jsou svahy často nestabilní. Rizika sesuvů u nás monitoruje Česká geologická služba. Ta vede registr těchto jevů a jí by také lidé měli další případy hlásit.

Sesuv půdy obrátil na ruby život i paní Papežové na Sokolovsku. Loni nezvládla nápor zeminy po prudkém dešti opěrná zeď u silnice poblíž jejího domu a do pohybu se dala i část zahrady. Přestože kraj, kterému zeď patří, slíbil výstavbu nové, doteď se s ní nezačalo. Nová opěrná zeď přitom bude stát miliony korun.

 

Sesuv půdy obrátil život naruby paní Papežové. Kraj slíbil nápravu, ale po roce se nic neděje: