„Bez Beneše bychom republiku neměli,“ stanovil Masaryk hlavní argument pro Benešovo nástupnictví už na počátku vzniku Československa. Usilovná snaha „prezidenta Osvoboditele“ prosadit svého nejtěsnějšího spolupracovníka ze zahraničního odboje za svého nástupce v prezidentském úřadu svědčí o zvláštních, až „monarchických“ rysech prvorepublikového republikanismu. Beneš, Masarykův „politický syn“ i faktický člen jeho rodiny, měl po něm zasednout na panovnický stolec.