Přiznám se, že se cítím vždy trochu divně, když čtu nebo poslouchám výroky Donalda Trumpa. Vím, že ho nesmím brát vážně, ale ten muž je už 150 dní v čele nejmocnější země světa. Nikdy bych si nepomyslel, jakou kombinaci trapna, nejistoty a obav může zažívat člověk, když slyší jeho sebevědomé projevy, ve kterých mísí přesvědčivou dikci s nepřesvědčivou angličtinou. Jeho skalní příznivci mě už opakovaně ujišťovali, že věta o ukončení války na Ukrajině do 24 hodin byla metafora. Když se ale ptám, proč za jeho úřadování hoří Sýrie... Читать дальше...