Začátkem patnáctého století se objevil jistý kazatel, který měl značný problém s tím, jak katolická církev řídí celý tenhle duchovní byznys. Jmenoval se Jan Hus a všichni víme, jak dopadl. Syndrom vyhoření. Ale jen o sto padesát let později se objevil jiný kazatel a měl s Vatikánem snad ještě více problémů. Církev s ním chtěla udělat to, co se všemi potížisty, ale najednou nemohla. Jednak na ně byli tou dobou nasraní už všichni, ale hlavně existoval knihtisk. A myšlenky tohohle konkrétního potížisty se šířily extrémní rychlostí.
