Zapomenutý klenot modernismu, kde se dá i přenocovat. Jeďte do Vídně za vilou Beer
Odborníci ji řadí po bok ikonických staveb jako Tugendhat, Savoy nebo Müllerova vila. O té, která stojí ve vídeňské čtvrti Hietzing, jste možná neslyšeli. Dílo švédsko-rakouského architekta Josefa Franka je ale skutečnou perlou.
Připomíná to tu trochu brněnské Lužánky nebo spíš pražskou Ořechovku. Hietzing je místo zelené, rezidenční, od centra a jeho ruchu vzdálenější. Původně to byla malá viniční ves, ale od začátku minulého století si tu začaly budovat svá sídla členové rakousko-uherské honorace.
Sem se řadila i rodina Beerů, konkrétně Julius Beer, spolumajitel továrny na gumové podrážky Berson, a jeho manželka Margarete (rozená Blitz).
Podobně jako rodina Tugendhat si ale své rezidence příliš dlouho neužívali, bydleli zde jen rok. Nebylo to jako v prvním případě kvůli nástupu nacismu, ale pro finanční těžkosti. Aby mohli splácet hypotéku, začali Julius a Margarete Beerovi sídlo od roku 1932 pronajímat, a tím způsobem splácet hypotéku.
Nakonec byla vila s rozlehlou zahradou včetně kompletního vybavení, navrženého Josefem Frankem a vyrobeného firmou Haus & Garten v letech 1936 až 1938, rozprodána v rámci nucených dražeb. Nemovitost i její zařízení se ocitly v majetku pojišťoven Allianz a Giselaverein Versicherungs.
V letech 1938 až 1941 zůstával dům prázdný a původní nábytek byl uložen do skladů. Až v roce 1941 vilu včetně navráceného původního zařízení zakoupila rodina Pöschmannova z jižních Čech. Po skončení druhé světové války byla stavba pronajata britské armádě, která ji využívala až do roku 1952.
V následujících desetiletích byl dům postupně rozdělen na několik samostatných bytových jednotek. V jednu chvíli jich bylo až pět. Přestože vznikly nové příčky, kuchyně a koupelny, základní architektonická koncepce vily zůstala překvapivě zachována. V majetku rodiny Pöschmannů a jejich potomků setrvala vila až do roku 2008.
Po dlouhá léta byla stavba rozdělena mezi dva vlastníky, jejichž vleklý soudní spor znemožňoval jakékoli systematické využití. Jedna polovina se v roce 2008 objevila na trhu a objevili se zájemci o rezidenční přestavbu.
Zároveň sílily hlasy odborné veřejnosti, muzeí a architektonických institucí, které varovaly před dalším chátráním a necitlivými zásahy. Až do roku 2021 zůstávala vila převážně prázdná a veřejnosti byla přístupná pouze výjimečně v rámci komentovaných prohlídek.
Významným momentem se stal rok 2016, kdy byla vila na jediný víkend otevřena u příležitosti velké retrospektivní výstavy Josefa Franka v Muzeu užitého umění ve Vídni. Během dvou dnů dům navštívilo více než dva a půl tisíce lidí, což jasně ukázalo trvající zájem o tuto stavbu.
Zásadní obrat nastal v roce 2021, kdy vilu zakoupil nový majitel Lothar Trierenberg. Muž, který vydělal na papírenském průmyslu, stal se filantropem a otevřel ji veřejnosti.
Objekt, který prošel nákladnou a citlivou renovací, se stane sídlem nadace Villa Beer Foundation i kulturním cílem s programem komentovaných prohlídek, které návštěvníky provedou sochařsky pojatými schodišti a světlými otevřenými obytnými prostory.
Rekonstrukci vedl architekt Christian Prasser z ateliéru CP Architektur. Součástí nenápadných zásahů bylo i vytvoření nového divadelního sálu v suterénu, určeného pro přednášky a workshopy. Rezervace se spouští první únorový týden, první akce se uskuteční od března.
Snad nejzajímavější částí obnovy je proměna podkrovních ložnic, které Prasser se svým týmem vybavil archivními návrhy Josefa Franka pro značku Svenskt Tenn a barevnou paletou zelení převzatou z původního linolea na schodišti.
Pokoje zahalené do tradičních textilií budou sloužit chystanému rezidenčnímu programu pro umělce a v závislosti na dostupnosti nabídnou ubytování i návštěvníkům, kteří chtějí na vlastní kůži zažít Frankovo osobité pojetí modernistické architektury.
Otevření vily Beer je jedním z několika současných projektů ve střední a východní Evropě, které znovu upozorňují na dílo židovských architektů, jejichž kariéry přerušil antisemitismus a válka. Ironií zůstává, že právě jejich principy navrhování a odborné znalosti naučily Evropu, jak žít. Josef Frank byl totiž stejně jako majitelé Beerovi židovského původu.
The post Zapomenutý klenot modernismu, kde se dá i přenocovat. Jeďte do Vídně za vilou Beer appeared first on Forbes.