Pocit, že nám v Evropě nehrozí válka, se zásadně změnil. „Nacházíme se v nejvážnější bezpečnostní situaci od konce studené války. V prostředí, které je vysoce nestabilní,“ říká Michal Smetana, politolog, akademik, výzkumník a pedagog na Univerzitě Karlově.
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných budov tam běží nejmodernější linka na výrobu lutecia-177, radionuklidu používaného k léčbě rakoviny. Má nečekanou chemickou vazbu na Prahu: klíčovou část procesu tvoří speciálně navržené molekuly – chelátory – vyvinuté vědci v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Příbuzné molekuly by nyní díky recyklaci neodymových magnetů, klíčových pro průmysl... Читать дальше...
Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší index rizika narušení dodávek, podobnou pozici si drží i v dalších přehledech. Je to dáno tržní koncentrací těžby, a hlavně zpracováním v Číně. Přispívá k tomu i nízká míra recyklace a omezené možnosti náhrady. Jak se tyto chemicky nenápadné prvky svého výjimečného postavení dobraly?
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé vakcíny. Máme se tohoto způsobu zdobení těla bát?
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky kilometrů čtverečních. Tyto „temné květy“ jsou dílem mikroskopických řas a jejich dopad dalece přesahuje pouhou estetiku – tmavší povrch pohlcuje více slunečního záření, led se rychleji ohřívá a taje. Samotné zabarvení ledu řasami přispívá k tání ledovce podobně významně jako zvýšení teploty vzduchu. Teprve nedávno se podařilo odhalit příčinu tohoto zabarvení: klíčovou roli hraje železo a jeho komplexy.