Nejen bohumínský požár. Připomeňte si další tragédie, které způsobili žháři
Měděnec
V Měděnci v Krušných horách došlo v listopadu 1984 k tragickému požáru v Ústavu sociální péče, při kterém zahynulo 26 děvčat. Tragédie se dokonce stala námětem pro film Requiem pro panenku. Požár založila úmyslně jedna z dívek, která tím chtěla upozornit na podmínky, které měly údajně v ústavu panovat.
Vejprty
Druhý nejtragičtější požár je z ledna letošního roku. V nedalekých Vejprtech na Chomutovsku hořelo v domově pro zdravotně postižené. Zemřelo osm lidí. I v tomto případě ho zřejmě založili klienti, kteří manipulovali s ohněm ve společenské místnosti.
"Ti klienti jsou v podstatě naše rodina. Žili tady s námi celá léta, stýkáme se, jezdíme s nimi na výlety, na oslavy. To je jako by nám zemřel někdo z rodiny," svěřila se starostka obce Jitka Gavdunová.
Frenštát pod Radhoštěm
V roce 2013 ve Frenštátu pod Radhoštěm jeden z obyvatel panelového domu nechal na chodbě puštěný plyn a poté škrtl sirkou. Při výbuchu a následném požáru přišli o život tři dospělí a tři děti. Sedmá oběť zemřela na následky zranění.
S psychicky labilním mužem, který se měl mstít sousedům, měly být dlouhodobě problémy. "Lidi si na něj stěžovali a nic se s tím nedělalo," tvrdil jeden z místních.
Vítkov
Asi nejznámějším žhářským útokem je případ Natálky z Vítkova na Opavsku. Dům obývaný romskou rodinou byl v roce 2009 cílem několika mladíků a jejich zápalných lahví. Zraněni byli tři lidé, nejvíc tehdy dvouletá Natálka. Ta utrpěla těžké popáleniny na 80 procentech těla.
Dívka je dodnes útokem psychicky poznamenána. "Tady v domě je to v pohodě. Ale jakmile opustí dům, tak spadla klec. Prostě nemluví, nezapojuje se do ničeho," svěřila se maminka Natálky. Čtveřice mladých neonacistů byla odsouzena k mnohaletým trestům.