KOALICE OCHOTNÝCH IDIOTŮ
NEDĚLNÍK ADAMA B. BARTOŠE (136) KOALICE OCHOTNÝCH IDIOTŮ
Pěkné počasí posledních dní v člověku snižuje obezřetnost a ostražitost. Když jsme mrznuli ve dvou svetrech a trčeli doma, protože venku byla zima ještě větší a smrákalo se už odpoledne, člověk se více zaobíral válkou a všeobecným marasmem, ve kterém jsme se ocitli. Jak se ale venku udělalo hezky, vyměnili jsme svetry za trička s krátkým rukávem (a dámy a dívky si na sebe vzaly letní šaty) a vyjeli hromadně na výlety, na chaty a chalupy, do přírody, člověk přišel na jiné myšlenky. Což je dobře, z hlediska uchování si zdravého duševního rozpoložení – ale z hlediska přípravy jednotlivce na válečné útrapy to v člověku jakoukoli aktivitu tohoto typu spíše trochu utlumuje. Sám to na sobě pozoruji. Především z důvodu, že pozitivní myšlenky pocházející z tepla, slunce, přírody, čerstvého vzduchu a tvořivé práce na zahradě nejenže zahánějí chmury, ale zahánějí i myšlenky na to ošklivé, co by nás mohlo potkat. Uklimbávají člověka v pocitu, že snad nebude tak zle (jak by mohlo být tak zle, když je tak krásně a všude to tak voní a kvete, že?). Do toho vlastně radost, že jsme přežili tu nepříjemnou zimu, což v poslední době není vůbec samozřejmost a trochu nás to vrací do pozice našich předků v roubenkách – díky, nebo spíše kvůli, Hňupově vládě. Jenže právě tento pocit úlevy se může stát zrádným. Může člověka oklamat…