Velký bratr na kolech. Dnešní auta o vás ví víc než vaši nejbližší

Auto bylo kdysi symbolem bezuzdné svobody, která umožnila Bonnie a Clydeovi dlouhé roky ujíždět před zákonem. Dnes by na ně ale naprášilo i to, co v něm dělají, když zrovna neřídí. Zní to jako velký bratr? Podle nedávné studie je to se shromažďováním údajů o řidičích ještě mnohem horší.

Nejnovější auta zajímá poloha, styl jízdy i nastavení sedaček a zrcátek. Za cílem získat co nejvíce dat instalují automobilky do aut všechny senzory, které se tam jen vejdou.

A pokud se to řidičům nelíbí, nezbývá jim než chodit pěšky. Podle studie neziskové organizace Mozilla Foundation se totiž k datům řidičů nechová vhodně ani jedna z pětadvaceti zkoumaných automobilek. Česká Škoda Auto mezi nimi bohužel nebyla, ale Volkswagen, se kterým automobilka sdílí velkou část výrobních postupů, ano.

Nejlépe s daty zákazníků zachází Renault. Z pěti možných neduhů trpí pouze dvěma — shromažďováním přílišného množství údajů a jejich nedostatečným zabezpečením. Není však sám, oba problémy se objevily u všech zkoumaných firem.

Na spodu žebříčku naopak skončila Tesla nejbohatšího muže světa Elona Muska, která se provinila ve všech pěti kategoriích.

Ta sice umožňuje zákazníkům vypnout sběr dat, rovnou je ale varuje, že to může vést k „vážnému poškození“ či „nefunkčnosti“ vozu. Podle Adama Koudely z Xevos Solutions navíc její automobily nepřetržitě nahrávají své okolí pomocí zabudovaných kamer.

Design Klára Čikarová 9 min čtení

Vizionáři z Kontrolky. Příběh českého studia, které tvoří digitální design pro světové automobilky

AdVoice Visa 5 min čtení

Včera sci-fi, dneska realita. Mercedesy začnou samy platit u benzinek a nabíječek

Auta ČTK 2 min čtení

Mercedes udělá ze svých vozů mobilní kanceláře. Společnost Cisco mu poskytne svůj Webex

Auta už mnoho dekád shromažďují třeba data o servisu a údržbě. Postupně však začaly výrobce zajímat také údaje týkající se stylu jízdy a používání vozidla. Dnes už je tak běžné shromažďovat i informace o poloze nebo nastavení výbavy. Auta si tak v rámci uživatelských profilů pamatují třeba nastavení klimatizace a hloubky volantu.

Ty se v účtu spojí se jménem, adresou i telefonním číslem, které musí uživatel zadat, aby měl přístup k mnoha z funkcí dnešních vozidel. Auto tak naservíruje svým tvůrcům komplexní balíček informací o sobě i svém majiteli.

Novinkou jsou zabudované kamery zaznamenávající jízdu. Některé z automobilů jich mají tolik, že „vidí“ celé svoje okolí. „Tyto záznamy jsou obvykle uloženy jen ve vozidle, nicméně je jen otázkou času než budou ukládány i pro vzdálený přístup uživatele,“ říká Koudela.

Kyberbezpečnostní expert Martin Haller z Patron-IT upozorňuje i na doprovodné mobilní aplikace, jež jsou s novými „chytrými“ auty využívány a které také pilně odesílají data.

Některé ze značek se navíc zaměřují na sběr velmi zarážejících kategorií dat. Pokud tak jedete s partnerem ve vozidle značky Nissan nebo Kia, je lepší s intimitou počkat až na doma. Obě totiž shromažďují data vztahující se k „sexuální aktivitě“ či „intimnímu životu“. Šestici výrobců zajímají i vaše „genetické charakteristiky“.

Získané informace automobilky pak využívají k analýze a vylepšování funkcí, ale také k predikci chování spotřebitelů.

„Mohou zvyšovat uživatelský komfort a bezpečnost řidiče, snižovat riziko selhání lidského faktoru při řízení či lépe předvídat potřebu údržby,“ říká specialistka kybernetické bezpečnosti Vladimíra Žáčková ze společnosti Eset patřící pátému nejbohatšímu Slovákovi Miroslavu Trnkovi.

Data mohou posloužit i pro diagnostiku vozidel či plánování dobíjecí infrastruktury. V softwarové rovině slouží k optimalizaci tras v zabudované navigaci nebo zlepšování jízdních asistentů.

A nebo na nich automobilka může vydělávat při jejich prodeji třetím stranám.

„Původně se sbírala data zejména pro další výzkum a vývoj, což je určitě stále podstatná část využití shromážděných dat, nicméně marketingové účely a monetizace získaných dat jsou dnes velkými tématy s cílem získání dalších příjmů,“ vysvětluje Koudela.

Žáčková proto doporučuje při výběru nového vozu zvažovat jako klíčový parametr i to, jak automobilka s daty nakládá a zda už jí někdy unikla. Studie Mozilly však naznačuje, že najít výrobce splňujícího taková kritéria je takřka nemožné.

I v už koupeném voze lze nicméně své soukromí částečně ochránit. Podle expertky by řidiči zajímající se o svá data měli autu udělit souhlas pouze se sbíráním nezbytných údajů. Všechny další, jako například souhlas se zpracováním a sdílením údajů pro reklamní a marketingové účely, je pak lepší odmítnout.

To samé zmiňuje i Koudela. „Vždy doporučuji také vypnout sledování polohy za účelem vylepšení mapových podkladů, byť i zde se tvrdí, že je to anonymní,“ uvádí.

Majitelé aut se mohou bránit i tím, že zařízením nebo aplikacím používaným v chytrém voze udělí pouze minimální oprávnění a vypnou všechny funkce, které nevyužívají.

Mnoho dalších možností, jak se proti šímorvání chránit, však řidiči, kterým se nelíbí nucená výměna soukromí za možnost řídit vlastní auto, nemají. Pokud je to pro ně stále příliš mnoho odevzdaných dat, nezbývá podle Hallera než si koupit starší vůz bez připojení k internetu.

Data řidičů zajímají nejen automobilky

Nenechat si o sobě vše evidovat je vhodné i kvůli zákeřnějším zájemcům o cizí soukromí. Za tučnou kořist vnímají informace z aut i hackeři. Podle studie jejich útokům během posledních tří let podlehlo osmašedesát procent automobilek. Letos v květnu zasáhli například společnost Toyota, které odcizili data více než dvou milionů zákazníků.

Ta mohou následně prodat třetím stranám nebo využít k útoku na samotné řidiče. V emailových schránkách obětí se pak může například objevit podvodná zpráva vypadající jak od automobilky, která bude znát jméno řidiče i jak dlouho auto vlastní.

„Zneužití dalších údajů jako VIN nebo modelu automobilu pak jen zvyšuje pravděpodobnost úspěchu takového útoku,“ dodává Koudela.

Data mohou hackerům posloužit i jako klíček k autu, pomocí kterého si ho na dálku odemknou. „K tomu může nastat pokud automobilka nemá dobře navrhnutou architekturu řešení vzdáleného přístupu,“ říká Koudela.

Dalším způsobem zneužití odcizených dat mohou být podle Žáčkové i stalking či vydírání majitelů aut. „Data mohou také obsahovat přihlašovací, platební nebo biometrické údaje,“ dodává expertka.

A jelikož podle Hallera znají automobily denní rutiny svých řidičů, hrozí v případě úniku těchto dat značné nebezpečí osobám politicky exponovaným či pracující v utajení.

Ten, kdo se k datům dostane, uvidí nejen v kolik hodin řidič odjíždí do práce a jak dlouho tam stráví, ale třeba do které restaurace si poté rád zajede. Pryč jsou časy soukromých detektivů, ti nejlepší špioni jsou dnes na čtyřech kolech.

_{Žebříček automobilek podle zacházení s daty řidičů od nejlepšího k nejhoršímu:}