Americká válka, jak Vietnamci nazývají agresi Spojených států v jejich vlasti, je navzdory přetrvávající iluzi o komunistické agresi ve Vietnamu jako "domina, jež hrozilo pádem", je jedna z nejhorších válečných tragédií druhé poloviny 20. století, během níž se nepoměrně silnější agresor snažil podmanit převážně rurální populaci, která z drtivé většiny stála za národním hnutím vedeným charismatickým lídrem Ho Či Minem. Je proto nezbytně nutné se zbavit historického balastu a zavádějící optiky, podle níž šlo o ideologický konflikt mezi demokratickými Spojenými státy a diktátorským komunistickým Sovětským svazem, třebaže sovětská a čínská podpora režimu sídlícího v Hanoji a partyzánů byla neoddiskutovatelná. Stejně tak nelze zamlčovat a hájit mnohdy kruté zločiny komunistických partyzánů na civilním obyvatelstvu, jež je ale nutno chápat v kontextu konfliktu, který komunisté sami neiniciovali. Tato skutečnost samozřejmě nemůže umenšit jednoznačný zločin agresora, jehož se dopustil na téměř bezbranné oběti. Násilnosti páchané obětí představovaly reflexivní reakci na nepoměrně závažnější zvěrstva v kontextu eskalace a militarizace vietnamské krize ze strany Pentagonu a jeho klienta v Saigonu.
