Recenze toho nejlepšího z české kinematografie (23) – Každý den odvahu

Evald

Schorm debutoval filmem, který se na první pohled může zdát neokázalý, skromný, až strohý. Každý den odvahu (1964) nemá nic z lesku velkých manifestů ani z efektních obrazů, jimiž se nová vlna později tak ráda chlubila. A přesto je to dílo, které patří k nejupřímnějším a nejtrýznivějším výpovědím české kinematografie šedesátých let. Je to film o tichém zoufalství, o muži, který se dusí pod tíhou prázdnoty, o každodenním aktu odvahy, který nespočívá v hrdinských činech, ale v prosté snaze vstát ráno z postele a přežít další den.