Už čtyři desetiletí platí, že když se na filmovém plátně objeví nápis TRON, nečeká nás jen sci-fi spektákl, ale také debata o etických mantinelech technologií. Každý díl zpracoval dobové obavy: v roce 1982 byly počítače neprobádanou divočinou, v roce 2010 jsme se báli uzavřených sítí a digitálních klonů a nadcházející TRON: Ares otevírá otázky týkající se avatarství a umělé inteligence. Tahle vizuálně podmanivá sága tak funguje jako jakási popkulturní diagnostika – pokaždé nám nastaví zrcadlo, co nás v technologiích zrovna děsí nejvíc. A pokaždé u toho vypadá zatraceně cool.
