Výraz pochází ze staročeského zvyku, kdy se poledním zvoněním oznamovala smrt v obci. Obecně se rozumí pod výrazem tzv. umíráček. Podle Slovníku spisovného jazyka českého představuje hrana vyzvání za zemřelého po poledni mezi úmrtím a pohřbením. Původně význam byl přenesen do metaforické roviny, kde symbolizuje konec, nebezpečí nebo konec něčeho. V kontextu příspěvku autor má na mysli odzvonění klidnému životu a varování před sliby a mýtem nového českého premiéra AB spojeného s přísahou a snahou udělat z České republiky nejlepší místo pro život na světě, pokud to nemyslel jenom sebe a své lidi.
Ačkoliv jde o starý idiom a podstatné jméno pomnožné, dodnes se používá a je známý i díky literatuře. Slavný román Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana (1940) se inspiruje tímto výrazem. Děj se odehrává během španělské občanské války. Výraz může znamenat také trest za napáchané zlo. A toho bylo napácháno především našimi slouhy-politiky a víc než dost.Nevyzpytatelné cesty
umiracek.jpg
Promo článek:
Promo článek
číst dál
