Z grafů to tak nevypadá. Přesto byl rok 2025 pro krypto jedním z nejlepších vůbec

Leckterý bitcoiner by vyměnil všechna svá zbylá vánoční přání za to, aby bitcoin zakončil prosinec v páru se světovou rezervní měnou na zelené svíčce. A i když se zázraky občas dějí, tak pravděpodobnost, že tomu tak nakonec bude, je menší a menší. Nejen bitcoin, ale de facto všechna hlavní kryptoaktiva se od podzimu zbarvily do Santovy červené. Letošní rok v kryptu byl i přesto převážně ve znamení dobrých zpráv.

Pokud by někdo celý rok prospal a nyní posuzoval končící rok v kryptu jen podle srovnání ceny bitcoinu před rokem a nyní nebo podle ceny významných DeFi tokenů, které se nyní obchodují poblíž víceletých minim, řekl by si, že se toho příliš nezměnilo. Hlavní světová ekonomika zřejmě stále pokračuje v perzekuci sektoru, nástup spotových ETF ani volba kryptu nakloněného amerického prezidenta nenaplnily nic z původních očekávání, řekl by si takový spáč.

Jenže takový odhad by nemohl být skutečnosti vzdálenější. Krypto ve skutečnosti zažilo, tedy pokud jde o fundamenty, jeden z nejlepších roků vůbec.

Začít můžeme třeba velkým regulatorním uvolněním v USA, pokračovat probíhající integrací kryptoaktiv do finančního systému Spojených arabských emirátů, první nativní kryptofirmou v S&P 500 nebo začátkem masivní konvergence bankovních a krypto on-ramp/off-ramp služeb.

Zakončit můžeme třeba tím, proč byl rok 2025 rokem stablecoinů, ze kterých se nepozorovaně stává nová páteř světových platebních a clearingových systémů. Samostatnou kapitolou je pak vzestup firemních kryptopokladen inspirovaných společností Strategy Michaela Saylora.

Proč to tedy na cenách není vidět? Jeden z důvodů může být právě to, že hodně přání se letos v kryptu vyplnilo, investoři ale tradičně hledí raději do budoucna. Dobrý příběh, ke kterému se lze upínat, tak má v očích investorů často větší váhu než solidní byznysové základy.

Tento trend letos u kryptoaktiv potvrzuje i Roman Panuška, manažer fondu Dopamine Investments: „Z trhu se odlévá spekulativní a rizikově orientovaný kapitál, který zajímají spíš technologické akcie spojené s AI. Zlato i hlavní akciové indexy se nacházejí poblíž historických maxim, zatímco bitcoin aktuálně zůstává přibližně třicet procent pod svým vrcholem a většina altcoinů je na tom mnohonásobně hůře,“ komentuje.

„Hodnocení se tak bude lišit podle toho, z jaké perspektivy se díváte. Pro velké institucionální investory šlo zřejmě o nejlepší rok vůbec. Naopak většina menších účastníků trhu, kteří se pohybují primárně v altcoinech a on-chain prostředí, jej může vnímat spíše jako velké zklamání plné nenaplněných očekávání – masivní a pozitivní adopce blockchainových technologií se totiž jen minimálně promítá do cen. Kapitál je navíc koncentrován především do bitcoinu, okrajově do Etherea a nově také do Solany,“ dodává Panuška.

Ke změnám dochází také uvnitř a ze samotné blockchainové infrastruktury se čím dál více stává komodita. Jsou to koleje, po kterých se jede. Například na citované Solaně dnes aplikace generují již asi třikrát více tržeb než samotná síť. Pojďme to vzít ale popořadě.

Krypto a regulace

Ještě jednou se vrátím k analogii spáče. Pokud by někdo celý letošní rok prospal, pokud jde o změnu regulatorního prostředí v kryptu, jen stěží by mohl jiný rok prožívat větší kulturní šok. Má totiž před sebou úplně jinou globální politickou krajinu než loni touhle dobou. Asi největší změnou je vnímání kryptoaktiv v USA a nejméně překvapivý pak naopak vývoj v Evropě.

A ani Evropa nestála opodál. Na začátku letošního roku se na půdě EU formálně změnila jedna věc – vstoupilo v plné šíři v platnost Nařízení EU o trzích s kryptoaktivy (MiCA), které mělo v EU nahradit jednotlivé národní rámce založené hlavně na doporučeních Finančního akčního výboru (FATF) v boji proti praní špinavých peněz a přinést pro evropské kryptofirmy větší regulatorní jasnost.

Jak je ale v EU u zásadních nových regulací dobrým zvykem, v realitě přetrvávají rozdílné národní interpretace (jinak vnímá požadavky nařízení Francie, jinak velmi benevolentní Malta) a objevují se problémy s implementací. Těm nezabránila ani letošní horečnatá aktivita Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), které vydaly řadu doprovodných materiálů a podrobných technických norem.

U nás legislativní novinky trochu přehlušila bitcoinová kauza exministra Pavla Blažka, na jejím pozadí ale v únoru vstoupily v platnost zákony 31/2025 Sb. a 32/2025 Sb., které přinášejí časový a hodnotový test pro používání bitcoinu a stanovují podmínky pro firmy poskytující služby týkající se kryptoaktiv.

Pokud jde o samotné nařízení MiCA, hlavní problémy, se kterými se pak potýká u nařízení kryptoprůmysl, jsou technické otázky týkající se interakce se stávajícími pravidly pro platební a investiční služby. To je bolehlav zejména v případě stablecoinů – jak mají fungovat stablecoiny s více emisemi, jak jdou dohromady požadavky nařízení MiCA s revidovaným nařízením o platebních službách a směrnicí o trzích finančních nástrojů (MiFID) a tak dále.

Hlavní viditelný dopad nařízení MiCA je zatím odklon v EU operujících burz směrem ke stablecoinům, které jsou s nařízením v souladu. A když už je řeč o stablecoinech, přesuňme se rovnou na opačný břeh Atlantského oceánu, tam totiž momentálně dolarové stablecoiny zažívají svůj zlatý věk.

Důvodů se sice najde více, ale ten hlavní se jmenuje GENIUS, což není nic jiného než snadno zapamatovatelná zkratka v létě schválené rozsáhlé legislativy USA.

Legislativa jednak vytvořila federální regulační rámec pro americké stablecoinové emitenty, rozvázala ruce americkým bankám a velkým firmám, které chtějí vydávat stablecoiny vlastní, omezila domácí nabídku stablecoinů vydaných v zahraničí a hlavně (na rozdíl od evropského nařízení MiCA) vytvořila mezinárodní benchmark (od Koreje po Británii) a pomohla větší integraci stablecoinů jinde ve světě (Japonsko, Hongkong, Spojené arabské emiráty).

Dalším velkým regulačním tématem hned po stablecoinech se v roce 2025 stala tokenizace finančních a reálných aktiv, která momentálně zažívá svoje renesanční období. Opět zde sehrály významnou roli Spojené státy a uvolňování regulatorních otěží. Ostatně aktiva tokenizovaných fondů peněžního trhu držící americké státní dluhopisy vzrostla k letošnímu prosinci nad osm miliard dolarů.

Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) v květnu uspořádala veřejný kulatý stůl o tokenizaci, na který v červenci navázal „Projekt Crypto“, zkoumající, jak by se zákony o cenných papírech měly uplatňovat ve světě veřejného blockchainu. A výsledek? V prosinci vydala SEC takzvané rozhodnutí o nečinnosti. Pilotní projekty tokenizace reálných aktiv se rozjíždějí všude po světě. Přesuňme se už ale od regulace také někam dál.

Malé bitcoinové drama

Bitcoin s malým „b“, tedy nativní kryptoměna bitcoinového blockchainu, letos zaostával za akciovými benchmarky a jeho výkonnost v porovnání se zlatem a stříbrem je vyloženě tristní. Je to paradox, a to nejen proto, že bitcoin zároveň letos dosáhl vůči dolaru nové rekordní hodnoty (126 110 dolarů za bitcoin). Například pokud jde o odstraňování regulatorních překážek nebo opatrné pronikání bitcoinu do rezerv států, splnilo se bitcoinerům letos (skrze USA) víc, než si vůbec mohli odvážit přát.

Přesto ale zlato zažívá svůj nejlepší rok od roku 1979 (zhruba sedmdesátiprocentní nárůst od začátku roku), zatímco u bitcoinu svítí v dolarovém páru asi sedmiprocentní propad.

Také pro těžaře připomínal končící rok horskou dráhu. „V minulém roce se odměna za nový blok snížila na 3,125 BTC (důvodem je takzvaný halving, který probíhá automaticky po vytěžení 210 000 bloků – pozn. redakce) a v tomto režimu jsme operovali celý letošek. Výsledkem toho je nižší marže,“ vysvětluje Lukáš Hozda, metodolog české společnosti Braiins, která provozuje nejstarší světový bitcoinový těžební pool na světě a vyvíjí pro těžbu bitcoinu další infrastrukturu.

„V kombinaci s tlakem na ceny elektřiny a rostoucí obtížností těžby se tak zejména pro menší těžaře s dražší elektřinou a starším hardwarem mohla letos těžba přesunout do nerentabilní pozice. Není tedy ani moc překvapivé, že někteří z větších minerů letos diverzifikovali svoje zdroje do AI a High-Performance Computingu,“ dodává Hozda.

Letos se hodně mluvilo o změnách u konkurenčního Etherea, ale ani bitcoin se nevyhnul menšímu dramatu. Tentokrát se to netýkalo těžařů, ale lidí, kteří provozují takzvané bitcoinové nody.

Node je v podstatě počítač se speciálním softwarem, který si stahuje celý bitcoinový blockchain a průběžně kontroluje, že všechny transakce a bloky sedí podle pravidel. Provozování nodu ale nenese žádný přímý zisk: lidé to dělají buď proto, že chtějí přispět k bezpečnosti sítě, nebo proto, aby měli větší kontrolu nad svými transakcemi a soukromím (nemusejí se spoléhat na cizí služby).

V říjnu ale část těchto provozovatelů naštval upgrade programu Bitcoin Core na verzi 30.0. Aktualizace totiž definitivně odstranila starý limit 80 bajtů pro funkci zvanou OP_RETURN. Ta původně sloužila jen jako drobná „poznámka“ připojená k transakci, něco jako krátký vzkaz nebo technická informace.

Jenže časem (a hlavně po novějších úpravách bitcoinu, například Taprootu) se ukázalo, že se tenhle prostor dá využívat i na ukládání různých dat. To zahrnuje třeba takzvané inskripce a obecně věci, které s posíláním bitcoinů přímo nesouvisejí.

Problém je, že čím víc dat lidé do blockchainu cpou, tím rychleji roste jeho velikost. A to znamená, že provozovatelé nodů musejí častěji dokupovat disk a zvyšovat nároky na provoz. A když je celý proces dražší a složitější, část lidí s tím může skončit, což může časem vést k tomu, že nodů bude méně a síť bude o něco víc závislá na větších hráčích (tedy méně decentralizovaná).

Odstranění historického omezení znovu rozvířilo debatu o spamu na síti. Nejhlasitějšími kritiky jsou přitom zastánci alternativního klienta Bitcoin Knots (alternativa k Bitcoin Core), kteří představují menšinový, ale nezanedbatelný podíl bitcoinové sítě a agresivně filtrují příchozí transakce na základě trochu nahodilých definic spamu.

„Kulminací debaty byl návrh BIP-110 (původně známý jako ,BIP-444‘), který byl představen jako ,krizové řešení‘. Návrh chce filtrovat transakce na úrovni blockchainu a jeho hlavní problém je, že by potenciálně mohl vést ke konfiskaci části bitcoinů. Osobně se ale domnívám, že ještě nebezpečnější je nastavení precedentu, že cenzurovat transakce uživatelů je v pořádku,“ prohlašuje Hozda.

K prosinci také kleslo množství BTC držených na burzách na nejnižší úroveň za posledních pět let. „Množství bitcoinů v držení centralizovaných burz kleslo na 2,94 milionu BTC, zatímco objemy držené veřejně obchodovanými společnostmi a ETF nadále rostou a nyní v součtu přesahují 2,5 milionu bitcoinů,“ komentuje pro český Forbes Richard Teng, Co-CEO největší světové kryptoburzy Binance.

„Není to jen statistika. Myslím, že jde o zlomový bod, který může vést ke snížení volatility, utlumení spekulativních cenových výkyvů a zmírnění intenzity i délky budoucích medvědích trhů. Jinými slovy, můžeme směřovat k méně výrazným tržním cyklům, jež budou odrážet stabilnější a vyspělejší třídu aktiv,“ dodává Teng.

Ethereum

Pokud jde o druhou největší kryptoměnu co do tržní kapitalizace, tedy Ethereum, to letos prošlo dvěma významnými síťovými upgrady – Pectra a Fusaka, které umožnily snadněji a efektivněji podporovat komplexnější aplikace.

Oba upgrady výrazně přispěly ke snížení přetížení sítě, umožnily lepší předvídatelnost nákladů a zlepšily stabilitu blockchainu Etherea, což se projevilo na nárůstu popularity Etherea jako vrstvy pro vypořádání transakcí (platí zejména pro stablecoiny).

Ethereum se také po několikaleté pauze znovu vrátilo do hledáčku investorů i spekulantů, k čemuž přispěl zejména první zmiňovaný upgrade a dále pak spotová ETF a etherové korporátní pokladny. Pokud jde o samotný cenový vývoj, platí zde ale to samé, co pro zbytek trhu.

The post Z grafů to tak nevypadá. Přesto byl rok 2025 pro krypto jedním z nejlepších vůbec appeared first on Forbes.