Ze dveří mizí panáčci a panenky a já jsem zmatená. Nevím totiž, kde je mé místo v rámci toalet. V cizině, zejména v evropských kulturních institucích, zjišťuji, obvykle těsně před zavřeným dveřmi, které (ne)zdobí mně známé symboly, že v tom nejsem sama. Londýn, Stockholm a naposledy Berlín. V těchto městech jsem během pár měsíců narazila na genderově neutrální toalety.
