Kam už vás jen tak nepustí? Tyhle ikonické destinace zavádějí tvrdé limity i opatření
Masový turismus už dávno není jen otázkou přeplněných pláží nebo nekonečných front na památky. Destinace po celém světě čelí rekordnímu nárůstu návštěvníků, který ohrožuje infrastrukturu, přírodní ekosystémy i kulturní dědictví.
Od tropických ostrovů po horské vrcholy a historická města se stále více míst snaží chránit své poklady před přetížením turistů. Zavádějí limity návštěvníků, vstupní poplatky, časové sloty i nové dopravní systémy, aby zvládly nápor lidí.
Cílem je najít rovnováhu mezi tím, aby místa zůstala přístupná a přitažlivá, a zároveň ochránit vše, co je činí jedinečnými, než bude pozdě.
Toto jsou světové destinace, které musely kvůli masovému turismu zavést přísná opatření, aby ochránily svou kulturu, přírodu i každodenní život místních obyvatel.
Koh Samui
Koh Samui, thajský ostrov proslulý plážemi a luxusními resorty, se během několika let proměnil z poklidného tropického ráje v jednu z nejvíce přetížených destinací regionu.
Popularitu ostrova ještě zvýšil fenomén „White Lotus effect“ – nárůstu zájmu turistů po uvedení třetí sezony seriálu Bílý lotos, který se natáčel právě zde. V roce 2023 ostrov navštívilo zhruba 3,54 milionu lidí, což znamená, že na každou čtvereční míli připadá čtyřikrát více turistů než v Paříži.
Taková koncentrace návštěvníků přetěžuje infrastrukturu, způsobuje dopravní zácpy a zvyšuje tlak na vodní a odpadové hospodářství, zatímco místní obyvatelé se denně potýkají s davem turistů a jejich nezodpovědným chováním.
Kjóto
Bývalé japonské hlavní město Kjóto přijalo několik opatření, aby zvládlo rekordní počet turistů. Od března 2025 zde platí nejvyšší daň z ubytování v zemi, která zvýšila cenu noclehů v hotelech, penzionech i motelech.
Kromě ekonomických regulací město zakázalo vstup do menších uliček čtvrti gejš, aby se předešlo přeplněnosti a nevhodnému chování turistů. Turistům zůstane otevřená jen hlavní ulice Hanamikoji.
Finanční prostředky z turistické daně jsou využívány na řízení davů, ochranu kulturního dědictví a zajištění bezpečnosti. S předpokládaným nárůstem turistů do roku 2030 na dvojnásobek současného počtu je Kjóto nuceno hledat rovnováhu mezi návštěvností a ochranou historického dědictví.
Hora Fudži
Na ikonickou horu Fudži se každoročně vyšplhá přes dvě stě tisíc lidí, což si vybírá svou daň. Problémy s odpadky, přeplněností a bezpečností se staly natolik závažnými, že úřady začaly tuto památku nazývat „Hora odpadků“ a od roku 2025 zavedly sérii opatření pro lezení na stezkách Fudžinomija, Gotemba a Sabaširi během lezecké sezony od 10. července do 10. září.
Všichni horolezci se musejí zaregistrovat v oficiální aplikaci, absolvovat krátký modul o pravidlech a zaplatit vstupné čtyři tisíce jenů, tedy něco málo přes pětistovku v korunách. Kdo plánuje výstup mezi druhou odpolední a třetí hodinou ranní, musí doložit rezervaci u horské chaty, aby se předešlo nebezpečným nočním túrám a zároveň chránilo křehké alpské prostředí hory Fudži.
Galapágy
Galapágy jsou domovem více než devíti tisíc druhů, z nichž mnohé nenajdete nikde jinde na světě. Také tento unikátní ekosystém čelí rostoucím tlakům turistů, kteří mohou nechtěně poškodit citlivé prostředí či zavléct invazní druhy.
Správa národního parku proto zareagovala důrazně, návštěvy chráněných oblastí povolila jen se specializovaným průvodcem. Turisté musejí zůstat na značených stezkách a soukromé jachty k nejikoničtějším přírodním krásám ostrovů nesmějí.
Aby ochrana přírody držela krok s popularitou souostroví, vzrostl od srpna 2024 vstupní poplatek pro zahraniční turisty na dvě stě dolarů, kolem čtyř tisíc korun, což je první zvýšení za více než čtvrt století.
Bali
Další ze zemí, která má plné zuby overturismu, je Bali. Indonéský ostrov, oblíbený pro své pláže, sopky a hinduistické chrámy, se rozhodl zpřísnit pravidla pro zahraniční návštěvníky, aby omezil problémové chování a chránil místní životní prostředí i kulturu.
Nová opatření zahrnují povinnost prokázat dostatečné finanční prostředky, předložit zpáteční letenky a detailní cestovní plány, zároveň mají motivovat turisty k respektování náboženských tradic a zákonů. Bali se tak soustředí na kvalitu turistů spíše než na jejich množství, čímž reaguje na narůstající problémy masového turismu, který způsobuje dopravní zácpy, nedostatek vody, hromadění odpadu a konflikty s místními obyvateli.
Pompeje
Archeologický park Pompeje, který ročně přitahuje více než čtyři miliony návštěvníků, zavedl od listopadu 2024 přísná opatření pro řízení davů. Denní limit je dvacet tisíc návštěvníků a vstupenky se vystavují jmenovitě na každého návštěvníka.
Během hlavní sezony jsou vstupy rozděleny do časových slotů, aby se předešlo přetížení nejcitlivějších částí ruin. Součástí strategie je také podpora návštěv okolních archeologických lokalit prostřednictvím bezplatné dopravy, což pomáhá rozložit turistický tlak a přiblížit turismus k udržitelnějšímu modelu cestování.
Machu Picchu
Před turisty není v bezpečí ani ikonická incká citadela Machu Picchu v Peru, která patří mezi nejnavštěvovanější a nejznámější kulturní památky světa. Každoročně sem zavítají miliony turistů, což zvyšuje tlak na citlivou archeologickou strukturu, půdu i okolní přírodní prostředí.
Aby se nápor turistů lépe zvládal, aktualizovalo peruánské ministerstvo kultury limity vstupu pro rok 2026. Hlavní sezona nyní umožňuje denně maximálně 5600 návštěvníků, zatímco během zbytku roku je limit snížen na 4500 osob.
Tyto limity doplňuje systém časově rozdělených vstupů a vyznačených tras, které mají minimalizovat fyzický tlak turistů na citlivé stavby a půdu archeologického parku.
Součástí snahy o udržitelný turismus je také nový Master Plan, schválený na začátku roku 2026, který stanovuje rámec pro řízení návštěvnosti, ochranu přírodního prostředí a kulturního dědictví až do roku 2046.
Plán zahrnuje optimalizaci tras, technické studie kapacity návštěvníků a opatření pro zmírnění dopadů počasí a kontaktu turistů s památkou.
Mount Everest
Tlaku masového turismu se nevyhnula ani nejvyšší hora světa a magnet pro dobrodruhy Mount Everest.
V reakci na narůstající množství odpadu, přetíženost expedic a negativní dopady na křehký horský ekosystém vláda Nepálu na podzim 2025 výrazně zvýšila poplatek za povolení ke vstupu na patnáct tisíc dolarů (přes tři sta tisíc korun), což představuje nárůst o 36 procent oproti předchozí sazbě a má sloužit mimo jiné k financování úklidových kampaní a zlepšení bezpečnosti.
Nová pravidla rovněž zkracují dobu platnosti povolení, zavádějí povinnost najímat průvodce a přísnější opatření pro odnášení odpadu, včetně nutnosti nosit humanitární odpad a biologicky odbouratelné sáčky při výstupu.
Nepál navíc připravuje pětiletý plán čistění hor, který stanoví limity počtu horolezců podle nosné kapacity jednotlivých masivů, zřizuje oddíl Mountain Rangers na dohled nad odpadem a hledá technická řešení, jako jsou drony pro sběr odpadu nad základním táborem.
Antarktida
I Antarktida, kdysi považovaná za poslední nedotčenou divočinu, zažívá dramatický nárůst turistů. Zatímco před dvěma dekádami sem ročně přijelo méně než dvacet tisíc lidí, v roce 2025 to bylo přes 125 tisíc.
Ekologové tento nárůst spojují mimo jiné s vlivem sociálních sítí jako TikTok, jež lákají širší veřejnost k „instagramovatelným“ zážitkům mezi ledovci.
Tento příliv turistů ohrožuje půdu, chování tučňáků a lachtanů a zvyšuje riziko zavlečení invazních druhů. Správa Antarktidy proto zvažuje zavedení návštěvnických kvót a přísnější regulaci, zatímco některé cestovní kanceláře již dobrovolně omezují počet turistů na pevnině.
Hallstatt
Hallstatt, malebná alpská vesnice v Rakousku, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, je známá svou výjimečnou přírodní krásou a tisíciletou historií těžby soli. Není divu, že se i tento kdysi klidný „ráj“ stal obětí masového turismu.
Během hlavní sezony sem denně přijde až deset tisíc návštěvníků, přičemž trvale zde žije jen sedm set až osm set obyvatel. Popularitu místa ještě víc podpořila legenda, že vesnice byla inspirací pro disneyovské království Arendelle z filmové série Ledové království.
Hustý provoz turistických autobusů a aut přetěžuje úzké silnice, blokuje chodníky a výrazně zasahuje do každodenního života místních. Aby se situace zlepšila, město zavedlo limity pro dopravu, instalovalo bariéry na vyhlídkových místech a obyvatelé se nejednou zapojili do protestů, včetně blokování silnic, aby upozornili na dopady nadměrného turismu.
Svět je plný destinací, které bojují s přetížením turistů, a těchto míst je mnohem více, než jsme v článku mohli zmínit. Od Benátek a Dubrovníku přes Cinque Terre, Sintru v Portugalsku, islandský Zlatý kruh či karibské ostrovy až po národní parky ve Spojených státech. Rovnováhu mezi lákáním návštěvníků a ochranou své přírody, kultury a každodenního života místních obyvatel hledají přinejmenším stovky destinací.
The post Kam už vás jen tak nepustí? Tyhle ikonické destinace zavádějí tvrdé limity i opatření appeared first on Forbes.