Co se stane s člověkem, když se jeho minulost náhle rozpadne a musí být znovu poskládána z fragmentů? Odpověď na tuto otázku hledá Gisèle Pelicotová ve svých memoárech. Lze je číst jako osobní svědectví, dokument o násilí i jako společenský apel. Zdaleka nejvýstižnější je však chápat je jako existenciální text o paměti a identitě.
