Když jsem dva roky po „sametu“ přijel do Švédska, překvapilo mě tam i toto. V domkových předměstích Stockholmu stál snad na každé druhé zahrádce malý vlajkový stožár a na mnoha z nich plály švédské prapory. Ne proto, že by byl svátek, ne proto, že by byl Den státní vlajky či jiný den stanovený zákonem, ale proto, že místní lidé se k tomu – své zemi, společnosti i vlajce – hlásí. Spontánně. Alespoň tehdy tomu tak bylo.
