Vždycky byl svůj. Ve službách Sparty, doma v Jablonci tuplem. Srdcař, ale i svéráz. Neřízená střela, kterou neukočíruje ani vlastní manželka, natož aby to svedl někdo z jeho podřízených. A bylo a je jedno, zda Velký čáp hnízdil zrovna na Letné, ve strahovském asociačním sídle, nebo teď právě na své jablonecké Střelnici. Proto nesmrtelné hlášky a průpovídky, které by už vydaly na docela objemnou sbírku Peltových bonmotů. Proto i maléry, do nichž se někdejší první muž českého fotbalu střemhlavě vřítil a které by rovněž vydaly na pořádně objemný fascikl.
