Problém pro Kima: Na summit s Trumpem nemá čím doletět

Zatímco Donald Trump by preferoval sejít se s severokorejským lídrem Kim Čong-unem mimo region, zřejmě mu nezbude nic jiného, než se za Kimem nakonec vypravit do Asie, například do demilitarizované zóny mezi KLDR a Jižní Koreou. Jeho severokorejský protějšek totiž za Trumpem nepřijede.

 

KLDR totiž nemá letadlo, kterým by Kim Čong-un mohl doletět do Evropy nebo do Spojených států. "Dělali jsme si z toho pořád srandu. Jsou staré. Vtipkovali jsme o jejich sovětských letadlech," řekla listu Washington Post, který na zajímavý problém upozornil, bývalá analytička CIA Sue Mi Terryová.

 

Spekulovalo se hned o několika místech, kde by se summit mohl konat. Kromě Pchjongjangu a amerických měst třeba o Pekingu, Tokiu, švýcarské Ženevě,demiliatrizované zóně, Singapuru nebo švédském Stockholmu, protože švédská ambasáda zastupuje USA v KLDR. Na většinu z těchto míst se ale Kim Čong-un nedostane.

 

"Cestování kamkoliv by mohl být problém. Jihokorejci nebo Švédové by ho tam odvezli. Ale to by byla pro Kima potupa," řekl Washington Postu analytic z Centra pro strategická a mezinárodní studia Victor Cha, který měl na starosti Asii v Národní bezpečnostní radě pod prezidentem Bushem. Jako stejně nepřijatelná se jeví varianta, že by delegace s Kimem musela během cesty třeba do Evropy několikrát přistávat kvůli dotankování paliva.

 

 

Flotila severokorejské státní aerolinie Air Koryo je složena převážně ze starých sovětských letadel. Washington a Pchjongjang dělí zhruba 11 tisíc kilometrů. Na západní pobřeží USA to má Kim 9 tisíc kilometrů, do Evropy přibližně stejně. Nejmodernější Tupolevy 204, které ruský výrobce dodal v letech 2007 a 2010 mají dolet zhruba poloviční.

 

Letecká společnost má také ještě několik stařičkých Iljušinů Il-62, které v minulosti používaly i ČSA, ale i pro ty je Washington za hranou doletu a Evropa a západní pobřeží USA na samotné hraně. Analytici navíc zpochybňují, jestli jsou stroje vzhledem k věku a omezenému využití ještě provozuschopné.

 

"Nemají letadlo, které by mohlo přeletět Pacifik. Většina je dost stará," řekl pro Washington Post Joseph Bermudez z webu, který se životem v KLDR zabývá. Deník připomíná také několik veřejně známých případů, kdy severokorejská delegace nedoletěla na místo určení, třeba ten z roku 2014, kdy se letadlo muselo vrátit z plánované cesty do Moskvy, nebo z roku 2016, kdy muselo nouzově přistát v Číně.

 

 

Provoz letecké společnosti Air Koryo je velmi omezený. Kromě vnitrostátních letů provozuje linky do tří čínských měst a do ruského Vladivostoku. Další lety po Asii nejsou možné kvůli sankcím. Ostatně třeba linka do Kuala Lumpuru byla zrušena, když vyšlo najevo, že zaměstnanec společnosti byl zapojen do atentátu na Kimova bratra Kim Čong-nama.

 

Pro svůj zastaralý letový park má tak společnost jiné využití. Láká na něj do KLDR letecké nadšence, kterým nabízí unikátní možnost svézt se sovětskými letouny, které většinou už nikde jinde na Zemi nejsou v provozu. Pro KLDR je to zajímavý zdroj příjmů.

 

Zatímco Kim Čong-il měl z létání fobii, jeho syn se nechal vyfotit i za kniplem dopravního letadla. Ovšem to, že ke své první cestě do Číny minulý měsíc zvolil raději obrněný vlak, také něco vypovídá o stavu severokorejského letectví. A tak když nemůže Kim k Trumpovi, bude zřejmě muset americký prezident do východní Asie.

 

Americké prezidentské speciály, upravené letouny Boeing 747, už také leccos pamatují a letectvo je chce nahradit novějším modelem, stroje používající při přepravě prezidenta volací znak Air Force One jsou ale stále symbolem americké moci a kdekoliv se objeví, budí velký zájem leteckých nadšenců.