Školička, tedy zděná provizorní dvoutřídka, je fenomén známý hlavně v Praze. Právě v hlavním městě, kde se podle jedné dokonce jmenuje i ulice (U Školičky, Praha 9 – Libeň), jich bylo postaveno nejvíce. Podle projektu Prázdné domy je v Praze najdeme na více než padesáti adresách, a to v několika základních sestavách.
Kniha vypráví o zkušenostech a přírodovědeckých poznatcích, které získal autor, zoolog Národního muzea, během čtyřiadvaceti výzkumných cest do deštných lesů nížinné Amazonie, mlžných lesů And či suchých plání Altiplana.
Sám autor, zkušený popularizátor, kosmolog a astrobiolog Paul Davies, jemuž u nás vyšlo již více knih, například Podivné ticho, Kosmický jackpot, Poslední tři minuty a další, nazývá svou poslední knihu vědeckou detektivkou. Inspirací je souhvězdí Eridanu, které vypadá jako obr ukusující kus vesmíru.
I v češtině existuje řada učebnic, přehledů a knih věnovaných středoškolské fyzice. Proč psát další? Jedním z důvodů může být zacílení na různé skupiny učitelů a studentů. Dalším pak, že každému studentovi i pedagogovi může vyhovovat jiná forma výkladu. Proto je rozmanitost v nabídce učebnic a knih věnovaných středoškolské fyzice velmi důležitá. Pestrost je důležitá i pro ty, kteří se chtějí k celkovému přehledu základů fyziky vrátit v pozdějším věku.
Po tom, jak je možné, že se dítě naučí říkat i věci, které předtím nikdy neslyšelo, pátrají různé lingvistické teorie. Známá je ta spojená s generativním přístupem Noama Chomského, která jednoduše řečeno tvrdila, že jazyk je vrozený a zčásti předprogramovaný. Tohle pojetí je zpochybňováno už přes sedmdesát let, ale otázka, jak děti dokážou samy tvořit tolik slov a vět, zůstává jednou z těch nejdráždivějších.
Též semena mohou býti zajímavým předmětem pro archeologa a zároveň mohou poskytnouti hospodáři příklad, jak dlouho mnohá podržují klíčivost. Majitel hrabství Lerchenborgu v Dánsku přivezl sebou pšenici z Italie, která byla nalezena v sesutinách Pompejí.
Ph. Delahay uveřejnil v Revue industrielle některé podrobnější zprávy o novém podniku v městě Saint Luisu (Missouri) a Denveru (Colorado). V těchto místech rozvádí se potrubím zhuštěný ammoniak podobnými stroji, jichž se užívá ku výrobě ledu, který vzduch okolní ochlazuje. „Chladírna“ ...
V Hlubočepích, v jedné z četných jeskyň „U lesíka“ jsem nalezl zbytky jakési nádoby, pravděpodobně popelnice. Popelnice byla úplně rozpadlá, pravděpodobně následkem vlhka v jeskyni...
Leukémií, kterým se někdy říká „rakovina krve“, existuje spousta druhů. Obvykle je dělíme podle toho, z jakého buněčného progenitoru pocházejí (na myeloidní a lymfoidní), a podle toho, jaký mají nástup a prognózu (na akutní a chronické).
Článek „Růst, či nerůst: Co se skrývá za ekonomickým růstem?“ (Vesmír 102, 150, 2023/3) přinesl srozumitelné, ale dosti konzervativní pojednání fenoménu ekonomického růstu. Prezentuje jeho konvenční chápání v ekonomii hlavního proudu, ale nezmiňuje jiné perspektivy a problémy, na které poukazují. Především však opomíjí realitu světa kolem nás.
Nedávno jsem na zavážce nad Petzoldovým lomem v katastru obce Srbsko nalezl zajímavý kámen; zdá se mi, že jde o pěknou ukázku stromatolitu. Přikládám fotografii nálezu a prosím o jeho posouzení.
Za nejvyšší ocenění v matematice se považuje Fieldsova medaile, udělovaná na Matematickém kongresu, který se koná každé 4 roky. Poprvé byly uděleny 2 ceny na kongresu v roce 1936 a po válečné přestávce pak na každém kongresu od roku 1950 nejvýše čtyři ceny. Na rozdíl od Nobelovy ceny...
Už 232 let trvá vědecký spor o příčinu smrti skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Za tu dobu vzniklo téměř 150 různých lékařských diagnóz, které si mnohdy protiřečily. Moderní výzkumy se opírají o lebku, připisovanou Amadeovi, obsahující stopy závažného poranění, jehož dlouhodobé následky mohly život geniálního skladatele výrazně zkrátit.
„Na našem oddělení hospitalizujeme každoročně víc pacientů s klíšťovou encefalitidou, než je hospitalizováno v celém Rakousku,“ řekl v naší květnové diskusi o klíšťatech Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice. Čím to, když v počtu infikovaných klíšťat dramatické rozdíly nejsou?
Známe to všichni, že něco všedního v sobě může skrývat něco nevšedního. Tužku používáme už pět set let, a není to tak dávno, co jsme zjistili, že se v tuze ukrývá neobyčejný materiál. Jen ho z ní vytáhnout. A o tom je tento příběh…
Ještě před několika dekádami bylo velmi obtížné přesněji odhadnout, kdy a jak rychle se některé části kontinentální kůry vyzdvihly, jak rychle (a jakým geologickým procesem) byly erodovány či kdy z nich ustoupilo zalednění. Měření kosmogenních nuklidů v půdě a horninách zásadně změnilo naše chápání tempa proměn zemského povrchu.
S družicovými snímky se obvykle setkáváme při prohlížení map na internetu a pozorní čtenáři Vesmíru již také vědí o jejich využití v geologii, ochraně přírody a jiných vědních oborech. Snímky, se kterými pracujeme, se ale značně liší od toho, co družice na oběžné dráze svými senzory zachytí. Co všechno se s družicovým snímkem musí stát, abychom jej mohli používat?
Bylo v minulosti už všechno vytěženo? Zůstaly nám zde jenom haldy, opuštěná důlní díla a ekologické zátěže? Nebo jsme se, podobně jako celá Evropa, spolehli na dovoz levných surovin a nehledali doma nové příležitosti s využitím moderních technologií a výsledků vědeckého výzkumu, a stali se tak závislí na státech, které k nám nemusejí být vždy přátelské a mohou naší závislosti využít?
Určení pohlaví, tedy zda se organismus během svého vývoje vydá na cestu k samci, nebo k samici, je jedním z nejdůležitějších okamžiků v životě. U většiny živočichů padne toto zásadní rozhodnutí pouze jednou a bývá nevratné. Mohlo by se zdát, že u tak klíčového procesu evoluce našla jedno ideální řešení, kterého se zúčastní všichni. Kdepak.
Zkratka THC, v oceánografických kruzích stejně známá jako její ekvivalent mezi příznivci konopných rozkoší, označuje termohalinní výměník – klíčový zdroj cirkulace oceánických vod a s lehkým rozšířením i paradigmatický koncept klimatické homeostaze naší planety. V dnešní době, kdy rozličné tradiční výklady padají jako mouchy po dešti, panují i kolem konceptu THC pochyby a nejasnosti.
Evropský charakter navigace a orientace v mapách jsou už dnes nedílnou součástí globálního paradigmatu v kartografii. Na druhém konci světa však stále existují, nejen v kolektivní paměti, jiné kulturní varianty porozumění geografickému prostoru.
Člověk se pomocí vědeckých pozorování snaží co nejlépe popsat svůj mnoharozměrný svět. výsledky však ovlivňuje měřítko, úhel pohledu. na volbě měřítka je silně závislé i měření biodiverzity – přírodní rozmanitosti.
Nepočítáme-li několik let, během nichž král Přemysl Otakar II. rozšířil svou moc až k Jaderskému moři, mohli obyvatelé českých zemí sotvakdy pokládat některé pobřeží za „své“, a tím méně si činit nárok na území ležící za nimi. To ale neznamená, že by se jich dění na hladinách moří a oceánů netýkalo.
Mořský výzkum sice nepatří v České republice k běžným oborům, přesto má poměrně dlouhou tradici. První návrh na založení vlastní české výzkumné mořské stanice se zrodil v roce 1909.
S více než 21 tisíci popsanými druhy byli trilobiti významnou složkou prvohorních mořských ekosystémů. krunýř těchto členovců byl zpevněn uhličitanem vápenatým, což z nich dělalo ideální kandidáty pro fosilizaci. fascinující je, že takto zpevněný krunýř měly už i drobné trilobití larvy, menší než tečka na konci věty. díky tomu jsou trilobiti jedni z mála vymřelých živočichů, u nichž známe vývojová stadia od larev až po dospělce.
