Hnutí Duha: Správa CHKO Jeseníky opět povolila nesmyslné kácení v Národní přírodní rezervaci Rejvíz
Ekologické organizace žádají ministerstvo o zrušení rozhodnutí a o zjednání nápravy
Společná tisková zpráva Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí DUHA Jeseníky
pondělí 17. června 2019
Správa CHKO Jeseníky vydala nové rozhodnutí ke kůrovcové situaci v Národní přírodní rezervaci Rejvíz [1]. Správa povolením výjimky umožňuje pokračování škodlivých zásahů na zhruba 50 hektarech území jedné z nejcennějších rezervací v ČR a opakuje tak závažnou chybu z loňska. Nejenže nerespektuje zákon o ochraně přírody chránící rezervace [2], ale jedná také v rozporu s novou metodikou Ministerstva životního prostředí (MŽP), která celostátně stanovuje pravidla pro postup v kůrovcem napadených lesích [3]. Ekologické organizace se proti rozhodnutí odvolají k MŽP a požádají o neodkladnou nápravu.
Nové rozhodnutí Správy CHKO už zakazuje použití toxických chemických látek na pokácené kmeny stromů, což obě ekologické organizace dlouhodobě požadovaly. Správa CHKO však znovu povolila kácení a mechanické odkornění stromů napadených kůrovcem v pásmu širokém 100 metrů podél jižní hranice rezervace. Dále umožnila krácení, odkornění a odvětvení vývratů a zlomů v pásmu širokém až 150 metrů při jižním a západním okraji rezervace.
Velkým problémem je i délka platnosti udělené výjimky, a to až do 31. 12. 2021. V době turbulentního vývoje kůrovcové kalamity a rychle se měnící situace je takřka tříletá lhůta neúměrně dlouhá a nesprávná. Jen v letech 2017 a 2018 došlo k pětinásobnému nárůstu množství kůrovcových stromů v rezervaci a v okolí rezervace je situace mnohem horší. Věc je o to závažnější, že Správa vyloučila odkladný účinek odvolání, a tak Lesy ČR mohou začít ve vzácné přírodě kácet.
MŽP přitom v únoru 2019 zrušilo na základě odvolání Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí DUHA Olomouc rozhodnutí Správy CHKO ze září 2018, které na části území NPR Rejvíz umožňovalo kácení stromů a použití jedovatých pesticidů. Správa CHKO tak nyní promarnila příležitost k zavedení účinných ekologických pravidel na ochranu rezervace. Správným řešením situace je ponechání rezervace přírodnímu vývoji a zastavení destruktivních lesnických zásahů. Proti kůrovci se má aktivně zasahovat v okolních hospodářských lesích při dodržení pravidel ochrany přírody.
Rozhodnutí Správy povede k poškozování vzácné přírody a je zcela nesmyslné. Povolené zásahy nezastaví šíření kůrovce v rezervaci ani v okolních lesích. Většina území rezervace je totiž nyní ponechána bez zásahu a kůrovec se zde bude přirozeně šířit. Především však v okolí rezervace je řada ohnisek výskytu kůrovce, který se zde už několik let masivně rozmnožuje v hospodářských lesích. Svědčí o tom nejen řada kalamitních těžeb, ale i aktuální množství kůrovců zachycených v rámci monitoringu ve feromonových lapačích.
Správa CHKO jedná nejen v rozporu se zájmy ochrany přírody, ale i v rozporu s metodikou ministerstva, která v těchto případech na území rezervací požaduje úplné zastavení destruktivních zásahů na celém území rezervace. Tento rozpor uznává i sama Správa na straně 10 rozhodnutí. Obhajuje jej však tím, že „v této situaci se jeví jako korektní vůči vlastníkovi okolních lesů zachovat zásahy v úzkém pásu s cílem do jisté míry eliminovat působení kůrovce…“ Na str. 12 pak Správa CHKO tvrdí, že „veřejný zájem na povolení výjimky spočívá v ochraně navazujících lesních porostů proti napadení kůrovcem“ a dále uvádí, že „veřejný zájem na vyváženém a ekonomicky i environmentálně udržitelném lesnickém hospodaření…převažuje nad zájmem OP…“
Takový přístup Správy CHKO je nepřijatelný, místo ochrany přírody na území rezervace se snaží za každou cenu vyjít vstříc lesním hospodářům a opomíjí nastavená pravidla ochrany přírody.
Kůrovcová kalamita se loni rozšířila z oblasti Nízkého Jeseníku i na území CHKO, kde pro odlesňování platí řada zákonných omezení. Nejpřísnější ochrana se týká právě rezervací. Řešením situace je ponechání rezervací přírodnímu vývoji s maximálním omezením lidských zásahů. V prvních a druhých zónách CHKO by Správa neměla připustit plošné těžby a vznik holin. Důležité je ponechání suchých stojících stromů, které chrání půdu před vysušením, jako tlející kmeny pak pomáhají zadržovat vodu a poskytují živiny mladým stromkům. V loňském roce se jasně ukázalo, že vzhledem k nedostatku pracovních sil stejně nejde kácením kůrovce zastavit. Důležitá je i urychlená změna nepřirozených smrkových monokultur v okolí rezervací na lesy zdravé, věkově a druhově pestré s převahou buků a jedlí.
Fotografie z oblasti Rejvízu, z okolí rezervace i ze samotné rezervace najdete ZDE.
Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků, řekl: „Celá kauza Rejvíz je ukázkou mnoha pochybení ze strany Správy CHKO Jeseníky. Už jednou Ministerstvo životního prostředí zrušilo chybné rozhodnutí Správy, ta se ale evidentně moc nepoučila. Znovu umožňuje poškozování jedné z nejcennějších rezervací v ČR, dokonce v rozporu s novým předpisem ministerstva. Jde o vážné selhání vedení Správy CHKO Jeseníky a apelujeme na Ministerstvo životního prostředí, aby škodlivou činnost zakázalo a zajistilo v Jeseníkách fungující systém ochrany přírody.“
Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí DUHA Jeseníky, řekl: „Případ Rejvízu je názornou ukázkou nefunkčnosti státní správy ve věci ochrany přírody. Stát z peněz poplatníků zaměstnává mnoho úředníků a odborníků, ale bohužel je tento systém nastaven tak, že nikdo nenese zodpovědnost a úředníci často schovávají hlavu do písku. A když konečně ministerstvo po čtyřech letech kůrovcové kalamity vydá k problematice metodiku, úředníci na Správě CHKO ji stejně ignorují a povolí káceni v rezervaci, které ničemu nepomůže a poškodí místní přírodu. Je třeba ukončit tento úřednický alibismus a trvat na respektování zákona.“
Poznámky:
[1] NPR Rejvíz se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky u známě obce Rejvíz ve výšce cca 800 metrů. Na více než 300 hektarech jsou zde zastoupena unikátní rozsáhlá rašeliniště, včetně slavného Velkého mechového jezírka a zejména lesní biotopy tvořené převážně podmáčenými a rašelinnými smrčinami. Rezervace je domovem pro desítky zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
[2] Např. podle § 28 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je „využívání národní přírodní rezervace možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí“. Kácení kůrovcových stromů je s tímto ustanovením ve vážném rozporu. Primárním smyslem rezervací je podpora a zachování přirozeného biologického vývoje, biodiverzity lesních ekosystémů a podpora přírodních procesů, k nimž patří i gradace kůrovce.
Dále § 26 odst. 3 písm. a) zákona dále zakazuje hospodařit způsobem vyžadujícím intenzivní technologie a používat biocidy na území 1. a 2.zóny CHKO.
[3] Metodický pokyn MŽP „Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a maloplošných chráněných územích“. Metodika se netýká NP, které podléhají jinému systému státní správy. https://www.mzp.cz/cz/asanace_