Klíšťat letos bude víc, i kvůli hrabošům. Můžete skončit i v kómatu

Klíšťata po zimním odpočinku hledají čerstvou krev a najdeme je téměř všude – daří se jim v městských parcích, na louce, nebo na zahradě u domu. Stačí jen potahat bílé triko po trávníku a okamžitě se zachytí první paraziti.

 

Český hydrometeorologický ústav vydává pravidelné varování před aktivitou klíšťat. Kvůli teplému a vlhkému počasí je na osmém stupni z deseti možných. „Je tam velké riziko, lidé by neměli sedat do trávy, ani chodit do porostů. Naopak pomůže používat repelent a po návratu se prohlédnout,“ doporučuje meteorolog Miloslav Hradil.

 

Podle zoologů bude letos klíšťat extrémní množství kvůli přemnoženým hrabošům v loňském roce. Hraboši jsou totiž hlavní hostitelé larev a nymf klíšťat. Výzkumy potvrdily, že jejich množství v přírodě přesně kopíruje počet hlodavců.

 

 

„Když jsou přemnožení hlodavci, tak rok poté je vyšší riziko nákazy,“ potvrzuje Emil Tkadlec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

 

Nejčastější nemocí, kterou klíšťata přenášejí, je lymská borelióza. Projevuje se zarudnutím v místě, kde bylo klíště přisáté. Bakterie mohou napadnout srdce i nervový systém. Těžký průběh nemoci zažil i fotbalista Karel Poborský.

 

„Měl jsem zápal mozkových blan, s ochrnutím obličeje,“ vzpomíná fotbalista Karel Poborský.

 

 

Ještě horší následky může mít klíšťová encefalitida, kterou se každý rok nakazí přes sedm stovek lidí. Pana Kolbasovského nemoc upoutala na lůžko a s následky bojuje několik let.

 

„Skončil ve vigilním kómatu,“ popisuje se slzami v očích jeho manželka Mirka Kolbasovská.

 

Česko je v počtu nemocných na špičce mezi zeměmi Evropské unie. Očkování má necelá čtvrtina Čechů. V sousedním Rakousku se přitom očkuje 80 % populace.