Telemedicína je na vzestupu. Podle lékařů ale osobní kontakt nemůže nahradit

Místo do ordinace k počítači s internetem. Trend konzultací z domova prostřednictvím mobilu nebo internetu s praktickým lékařem se během epidemie koronaviru posunul zase o krok dál.

 

"Během té koronavirové krize jsme si skutečně vyzkoušeli, že na dálku se určitá část naší péče dá obstarat, na druhou stranu jsme si také vyzkoušeli, že to je skutečně jenom určitá část a že se to hodí jen pro určité pacienty a pro konkrétní medicínské situace, rozhodně to není způsob trvalé komunikace lékař-pacient," vysvětlil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

 

"Telemedicínou lze zahájit v podstatě jakoukoliv konzultaci s lékařem, pokud se nejedná o urgentní stav nebo život zachraňující výkon. Teprve po analýze je potřeba zvážit, kolik toho lze odpracovat distančním přístupem a kolik je potřeba fyzickým přístupem, my si myslíme,že distančně lze třeba 10-15 procent," uvedl chirurg Tomáš Šebek.

 

 

Platformy pro telemedicínu v Česku v současnosti používá přes sto praktických lékařů. Většina z nich ji ale považuje jen za doplňkovou službu.

 

"Náš právní řád vůbec telemedicínu nezná a je tady poměrně velké riziko, jestli ten lékař třeba, když udělá chybu, jestli se na něj bude vztahovat pojištění. Jinak samozřejmě do budoucna nepochybně ano, ale musí to mít jasná pravidla," uvedl lékař Cyril Mucha.

 

 

"Nedovedu si představit, že by dneska někdo dělal třeba po telefonu diferenciální diagnostiku bolestí břicha a rozhodoval se o tom, jestli pacient má, nebo nemá náhlou příhodu břišní. Samozřejmě v nějakých náhlých situacích, kdy pacient je někde na táboře v lese a nemá jiný způsob, jak se s doktorem spojit, tak ano, ale jinak to samozřejmě nemůže nahradit běžné vyšetření v ordinaci, pro nás je velmi důležité vidět toho pacienta," doplnil Šonka.

 

Telemedicína by prý ale do budoucna mohla znamenat výrazné omezení počtu ambulantních návštěv i méně pacientů v čekárnách.