Bude USA zásobovat Ukrajinu plynem? Plán má řadu překážek

Během letošního května odsouhlasila ukrajinská vláda memorandum o uskutečnění dodávek zkapalněného plynu ze Spojených států přes Polsko na Ukrajinu. Ročně by mělo jednat o transport až šesti miliard metrů krychlových zkapalněného plynu. V současné době to však vypadá, že kvůli nadměrnému množství zemního plynu na energetickém trhu a jeho nízkým cenám Ukrajinci s naplněním dohody moc nepočítají.

Prodej zemního plynu z ruských ložisek je v posledních letech v prostoru střední a východní Evropy silným tématem. Ve veřejném povědomí rezonuje zejména dostavba podvodní části plynovodu Nord Stream 2, který by měl posilnit dodávky ruského plynu do Německa a případně i do dalších evropských zemí. Dosud plyn z Ruska do zemí EU proudil zejména přes Ukrajinu, s dostavbou nového plynovodu vedoucí na dně Baltského moře tak dojde na značně omezení ukrajinské trasy.

Nastíněná konstelace se nezamlouvá Spojeným státům. Američané namítají, že kvůli vybudování nového plynovodu dojde ke zvýšení závislosti Německa a celé Evropy na ruském plynu a tím i ke zhoršení energetické bezpečnosti EU. Někteří pozorovatelé se však spíše domnívají, že Spojené státy odporují dostavbě Nord Streamu 2 jen z toho důvodu, že by rádi navýšili objem dodávek zkapalněného plynu do evropských energetických soustav.

A částečně jim Američané dávají za pravdu – v nedávné době došlo k podpisu memoranda, které přesně tyto záměry přibližuje jejich realizaci. Spojené státy by mohly plyn nově dodávat na Ukrajinu přes Polsko a případně i do dalších státu ve východoevropského regionu. Jak však upozorňuje polský think thank Warsaw Institute, nejde jen o obchodní zájmy, ale i o ty mocenské. Uskutečněním transportu zkapalněného plynu by Polsko zvýšilo svou důležitost v očích amerických spojenců, o což se v posledních letech intenzivně snaží.

Podle expertů oslovených německých serverem Deutsche Welle to však v současné době vypadá, že právě na polské straně, která by měla být v celém procesu „pouhým“ prostředníkem, je větší vůle projekt uskutečnit než na té ukrajinské. Ukrajincům se podle serveru nelíbí, že by se případně měli zavázat k odběru plynu na dlouhé roky dopředu bez jakékoliv návaznosti ceny na evropský trh.

V poslední době je plyn na evropském energetickém trhu v kurzu, jelikož nahrazuje, na dočasnou dobu, uhelné zdroje, a tak se i jeho cena čím dál snižuje, na což mají vliv i větší amerického dodávky zkapalněného zemního plynu.

Druhým problémem je i absence kapacit na převedení zkapalněného plynu do jeho původní podoby na území Polska. Navíc dokončení nového terminálu v polském městě Gdaňsk se plánuje až po roce 2025, přičemž memorandum cílí už na rok 2023. Stejně tak chybí i tranzitní kapacity směrem na Ukrajinu, díky kterým by plyn mohl proudit ve větších objemech.

I přes ochotu Američanů investovat do tranzitních kapacit pro přesun zemního plynu, to v současné době to nevypadá, že by se na řešení tohoto konkrétního problému vynakládaly větší snahy. Podle expertů oslovených Deutsche Welle tak není jasné, zda dojde k naplnění memoranda a Ukrajina nahradí ruský plyn tím americkým.