Česko versus Rusko. Nové události můžou zahýbat cenou ropy, plynu, především ale exportem
Zpráva o odhalení ruského podílu na výbuších ve Vrběticích zarezonovala celou společností. Mimo zahraniční politické vztahy jde především o byznys. Česká republika je totiž závislá na ropě i plynu z Ruska.
„Nejde si představit, že bychom dovozy omezili během několika měsíců,“ míní ekonom Capitalinked.com Radim Dohnal.
I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bude právě energetická závislost ovlivňovat míru utlumení obchodu s Ruskem a případná omezení. Podle ekonoma Křečka z BH Securities současná situace potvrzuje, že stát by měl více dbát na diverzifikaci zdrojů energetických surovin a snižovat tak ruský vliv.
Ochlazení ekonomických vztahů by se ale mohlo dotknout českého exportu do Ruska, které bylo loni naší dvanáctou nejdůležitější exportní adresou, na kterou jsme poslali zboží v hodnotě 3,7 miliardy eur. Tedy za 98 miliard korun, což činí plus minus dvě procenta českého vývozu. Jen pro kontext, Čínu máme až na sedmnácté příčce s vývozem za 2,3 miliardy eur.
Ve víru posledních událostí však můžeme čekat krom vyhoštění českých diplomatů z Ruska i ochladnutí ekonomické spolupráce, která se může dotknout především největších českých firem nejbohatších Čechů a Češek.
„Lze očekávat oslabení ekonomické spolupráce,“ tvrdí Kovanda. V souvislosti s vrbětickými výbuchy připomněl, jaký měly dopad na rusko-britské ekonomické vztahy útoky na bývalé agenty Alexandra Litviněnka a Sergeje Skripala a také obsazení Krymu.
Jeho obrat dosáhl maxima před ruskou anexí Krymu v roce 2014. Spojené království nyní vůči Rusku uplatňuje řadu obchodních sankcí, kvůli nimž je obrat vzájemného obchodu hluboko pod úrovní minulosti. Podobný vývoj, i když asi ne tak výrazný, lze podle Kovandy očekávat i v případě Česka.
Podle analytiků by to mělo dopad především na export výrobků z oboru strojírenství, zejména v automobilovém průmyslu, lékárenství, hračkářství či vytváření plastů.
Negativní následky budou pravděpodobně řešit například ve skupině PPF zesnulého Petra Kellnera, který má v Rusku Home Credit, automobilka Škoda Auto, společnost Brano 38. nejbohatšího Čecha Pavla Juříčka nebo Koh-i-noor Vlastislava Břízy.
S Ruskem má obchodní vztahy téměř každý podnikatel v Česku, například firma Michala Strnada Czechoslovak Group loni Rusům prodala jihočeskou strojírnu Kovosvit MAS. Stejně tak Jannis Samaras se v roce 2019 zbavil polovičního podílu v ruské nápojové firmě Megapack.
Mimo hru se tak pravděpodobně dostává i ruský Rosatom z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
The post Česko versus Rusko. Nové události můžou zahýbat cenou ropy, plynu, především ale exportem appeared first on Forbes.