Stát vydražil auto za sto korun. Náklady na řízení byly skoro 16krát vyšší

Na dvorečku ve Vysoké u Holic stojí věc, která už pomalu přestává připomínat osobní vůz. Zadní kolo je pryč, je z něj udělaný stojan na slunečník, ale ani ten nefunguje. Autu chybí zámek, zrcátko, blinkr, stěrač.

 

Není to zrovna pohádkové dědictví, takže se ho pozůstalí po zadluženém dědečkovi vzdali. "Odešel motor, tak to tady zůstalo," řekli příbuzní. Hodnota vraku je podle soudu 300 korun, vyvolávací cena je ze zákona třetinová.

 

"Pokud je tam nějaká hodnota zjištěná, tak soud přistupuje k dražbě," vysvětluje Karel Gobernac z pardubického okresního soudu.

 

 

 

Než dojde k dražbě, tři lidé musejí materiály několik hodin připravovat a pak obeslat dědice a další úřady. Cesta soudního vykonavatele na místo měří 25 kilometrů. Náklady přesahují šestnáct stovek, stát tak dražbou tohoto vozu prodělá 1550 korun.

 

"Opakovaná dražba se koná z hlediska soudu pouze jednou, cena se snižuje na jednu třetinu," uvedl Gobernac. Pak by vyvolávací cena auta byla 33 korun a náklady státu už přes tři tisíce.

 

Na dražbu nikdo nepřišel, ale vozu se nečekaně zželelo pozůstalému. Stát prodělal, ale pan Igor doufá, že práce s rozbrušovačkou mu něco vydělá.