Co Čech, to cyklista. Jak se do Česka podařilo přivést Tour de France
Co Čech, to cyklista? V časech monstrózního cykloboomu žádná velká nadsázka. Letos ale skokově vzroste i počet krajanů, kteří zakusí atmosféru a kvalitu nejslavnějšího závodu planety. A to na vlastní svaly. Do Česka totiž 28. srpna zavítá projekt L’Etape Czech Republic by Tour de France. „Což je pro běžného smrtelníka nejblíž, jak se Tour dotknout,“ říká Tomáš Pravenec, ředitel komunikace […]
The post Co Čech, to cyklista. Jak se do Česka podařilo přivést Tour de France appeared first on Forbes.
Co Čech, to cyklista? V časech monstrózního cykloboomu žádná velká nadsázka. Letos ale skokově vzroste i počet krajanů, kteří zakusí atmosféru a kvalitu nejslavnějšího závodu planety. A to na vlastní svaly.
Do Česka totiž 28. srpna zavítá projekt L’Etape Czech Republic by Tour de France. „Což je pro běžného smrtelníka nejblíž, jak se Tour dotknout,“ říká Tomáš Pravenec, ředitel komunikace agentury Petr Čech Sport.
Jde o pozoruhodné spojení legendární sportovní akce, jednoho z nejslavnějších fotbalistů Česka a velkých peněz, které k sobě Tour de France přitahuje silou magnetu. Pro pochopení je třeba vrátit se několik let zpět.
Tehdy společnost Sport Invest Marketing, silný hráč tuzemského sportovního byznysu, koupila Kolo pro život – sérii amatérských závodů na horských kolech pro širokou veřejnost.
Do hry tak vstoupil právě slavný brankář Petr Čech, kterého Sport Invest po celou jeho kariéru zastupuje a se šéfy firmy ho pojí dávné přátelské, ale i obchodní vazby: Čech s nimi založil společnost nesoucí jeho jméno a získal v ní významný podíl.
Jeho tým dohlíží i na Kolo pro život, na které drží veškerá marketingová práva. Z původní akce pro nadšence se mezitím stal dravě expandující podnik, který přesně kopíruje vášeň národa pro šlapání do pedálů. Rozrostl se po celé republice a pro všechny věkové kategorie včetně dětí.
„I letos nám na první závod Kola pro život, který se uskutečnil individuální formou na Karlštejně, dorazilo 800 účastníků, přitom tou dobou bylo všechno zavřené. Lidé jsou nadržení jezdit,“ říká Pravenec.
A tato vlna, spíš už hotové cyklistické tsunami, zaujala i šéfy agentury Amaury Sport Organization (ASO), organizátora Tour de France. Vytipovali si Česko jako nový trh a loni oslovili – vždyť co Čech, co cyklista – právě agenturu Petra Čecha. S nabídkou, která do té doby nezazněla.
Uspořádat akci, jež nemá obdobu zajištěním, renomé a ostatně ani cenou startovného. Dodat milovníkům kol zážitek, který připomíná to, že si nadšený fotbalista půjde zakopat na stadion Realu Madrid. Nezúčastnit se molochu Tour jako divák či VIP host, nýbrž přímo na kole. Jen covid vše trochu zdržel.
„Heslo L’Etape zní: Zažijte Tour de France za jejími hranicemi,“ líčí Přemysl Novák, projektový manažer akce. „Od loňska má globální kabátek, jezdí se od Austrálie přes jihovýchodní Asii, Čínu, Rusko a Latinskou Ameriku, která zažívá boom díky hvězdám z profipelotonu. Je to celosvětová akce, zároveň letos jen ve čtrnácti zemích.“
Jak ve své studii nazvané Ekonomická historie Tour de France uvedl společenský vědec Jean-François Mignot, „tento závod existuje proto, aby vydělal peníze. Co nejvíc peněz.“
Tour i dle těch nejskromnějších odhadů generuje šedesát milionů dolarů ročně, horní hranicí je pak 150 milionů. Záleží, co vše se započítá: televizní práva, vstupné, peníze utracené fanoušky ve Francii za jídlo, ubytování a suvenýry, ale třeba i za benzin pro věčné přesuny po stopách pelotonu.
Závod sleduje v televizi přibližně miliarda lidí. L’Etape je pro něj prodlouženou rukou expanze a ty nejlepší věci zkrátka něco stojí.
„Jednání byla extrémně složitá, v covidové době jsme trochu strčili hlavu do oprátky,“ říká Pravenec. „Ale když se někteří z nás celý život věnujeme cyklistice, co jiného než tohle bychom měli dělat? A kdo jiný než my by to měl dělat? Navíc je to skvělý referenční projekt.“
Skvělý a drahý. Jen roční licenční poplatky jsou v milionech korun, celkové náklady podle Pravence atakují osmimístnou sumu. Navíc si Francouzi vymohli, že smlouva musí být na tři roky.
„Což je od nich důvěra, ale taky závazek. Žádné jeden rok na zkoušku a pak uvidíme,“ říká Pravenec, proto je cílem pro premiéru kladná nula. Pomoci má třeba odklad z původního červnového termínu – na konci prázdnin by epidemiologická situace měla být přece jen příznivější.
Novák je pro změnu už měsíce ponořen v šestigigabajtové sdílené složce, kde se myslí prakticky na cokoli od rozmístění jídla a pití na občerstvovacích stanicích po krizové scénáře.
„ASO má procenta z partnerství, která seženeme my, z těch, co nám sami dohodí, a také z merchandisingu. Zároveň se ukazuje, že ekonomicky to smysl má,“ popisuje Novák.
„Brand Tour tak dalece přesahuje sportovní odvětví, že otvírá dveře tam, kde bychom to nečekali,“ říká. Generálním partnerem je ostatně Škoda Auto, což je stylové, neboť boleslavský gigant roky sponzoruje i „velkou Tour“.
Ze všeho nejdražší je jednoznačně trať, vinoucí se z Prahy přes Berounsko, Křivoklátsko a Český kras. Měří 130 kilometrů a bude kompletně uzavřená, jako při profesionálních akcích.
„Oproti bikovým závodům jsou náklady enormně jinde,“ uznává Novák. „Už proto, že se to na pět hodin týká pětadvaceti obcí a městských částí, pěti správních celků, sedmi dopravních inspektorátů Policie ČR.“
Odpovídá tomu startovné, rovněž nebývale vysoké. Základní cena na kompletní trati (nabízí se i kratší na 90 kilometrů) činí 2990 korun, nejdražší varianta při zakoupení rovnou na místě 4990 korun. Pořadatelé si dali za limit pět tisíc účastníků, zatím jsou zhruba na třetině.
Do sedla vyskočí vítěz etapy Tour de France Zdeněk Štybar, rychlobruslařská ikona a skvělá cyklistka Martina Sáblíková – a hlavně spousta těch, kteří zkrátka milují cyklistiku, propadli aplikacím, jako je Strava, a pečlivě po každé vyjížďce kontrolují tempo, rychlost ve sjezdech, spálené kalorie.
Na trati bude hlídkovat sběrný vůz, vyžadující i od těch na konci pelotonu odpovídající tempo. Bez ohledu na celkové umístění může každý bojovat o symboly Tour: žlutý dres pro celkového krále logicky získá ten nejrychlejší, zelený pro nejlepšího sprintera a puntíkatý pro šampiona mezi vrchaři jsou k mání všem.
„I pokud pojedete celou dobu na pohodu, na začátku a konci dvou kopců Sýkořičák a Úhoňičák jsou brány jako na Tour de France a měří jen tyto úseky, takže se můžete zmáčknout a získat puntíkatý dres,“ vysvětluje Novák.
Kulisy mají být co nejautentičtější, například ředitelské vozy od Škodovky jsou prakticky k nerozeznání od těch, v nichž Francii křižuje šéf závodu Christian Prudhomme.
„Zážitek začíná už tím, že vám po registraci přijde domů uvítací dopis přímo od něj,“ oceňuje Pravenec. „K tomu doprovodný program, muzeum, historické artefakty, fanouškovské zóny – tak, aby na všechny dýchlo, že jste na den součástí kolosu Tour.“
ASO má nepřekročitelnou podmínku v tom, že L’Etape může vysílat jen majitel práv na celou Tour. I přenos České televize by měl být mimořádný, svým způsobem reklama na vlast.
„Tour není jen o cyklistice, ale taky o krajině a místech, kudy se projíždí. Chceme proto odprezentovat záběry z dronů na památky a přírodní lokality,“ přibližuje Novák.
I to může přispět k ještě větším objemu tuzemského cyklobyznysu, byť se někdy zdá, že už naráží přilbou na strop. Forbes ostatně v aktuálním speciálu rodinných firem popisoval, jak Aspire bratří Doležalů nebojuje s poptávkou, nýbrž s nabídkou: na kola jsou pořadníky. Organizátoři L’Etape mají úplně stejnou zkušenost.
„Je to doslova hmatatelné, vidíme to u partnerů. Nejsou elektrokola, nejsou dětská kola, prodejci udali věci, co měli čtyři roky jako ležáky někde u stropu. Lidi se do cyklistiky úplně zbláznili,“ souhlasí Pravenec.
A do toho k nám míří to nejlepší, co v této oblasti existuje…
The post Co Čech, to cyklista. Jak se do Česka podařilo přivést Tour de France appeared first on Forbes.