Soud označil opatření za nezákonná. Ministerstvo se chystá odvolat

Nejvyšší správní soud je toho názoru, že ministerstvo zdravotnictví nemá oprávnění uzavírat služby, což je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) závažné rozhodnutí, které vláda musí respektovat.

 

"My tady neválčíme s ministerstvem nebo ministerstvo se soudem, našim společným cílem je, aby ministerstvo v tom svém náročném úkolu, který má, činilo opatření na potlačení té nemoci," vyjádřil se soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek.

 

"Rozhodnutí soudu se určitě dalo čekat. Vláda tak dlouho porušovala zákon, až se jí to u soudu vymstilo," tvrdí právník Ondřej Dostál. Vláda prý stále může omezovat provozy například počtem lidí, které mohou pustit dovnitř, nebo tím, že požadují doklad o očkování nebo negativním testu.

 

 

"Pokud by vláda tvrdila, že jen kvůli Nejvyššímu správnímu soudu se epidemie vymkne z rukou, není to správný přístup neboť může kdykoliv, kdy by se situace razantně zhoršila, využít dalších nástrojů, včetně v krajním případě i nouzového stavu," vysvětluje Dostál.

 

Podle odborníků je pravděpodobné, že se podnikatelé i běžní občané budou na vládu obracet s žádostmi o odškodnění a kompenzace.

 

"Vinou státu je, jakou chaotickou regulaci produkoval, ale současně mám pocit, že z části je to i reflexe toho, jak my se k té regulaci, k té panemii chováme. Zkrátka ne vždycky se chováme úplně zodpovědně, což ten stát vede k tomu, že než aby něco povolil a spoléhal na to, že lidé se budou chovat nějak, tak to radši zakáže, protože má pocit, že jinak tu pandemii nezastaví," myslí si ústavní právník Jan Kysela. 

 

 

Ministerstvo zdravotnictví se prý bude chtít proti rozsudku bránit u Ústavního soudu. A to podáním ústavní stížnosti. "Myslím si, že ten výrok Nejvyššího správního soudu je skutečně velmi restriktivní a nedává velký prostor pro nějaká protipandemická opatření," prohlásil Vojtěch.

 

"Podání k Ústavnímu soudu je podle mého názoru povinnost toho právního odboru ministerstva zdravotnictví, protože celá ta situace není z právního pohledu úplně jasná. A je potřeba vytvořit precedenty a rozhodnutí," vysvětluje politolog Jan Herzmann. Podle nich by se pak měly vlády řídit v budoucnu, tak aby se situace neopakovala.