Začíná bourání žižkovské ústředny. Takhle Štrougalova věž vypadala, když se v ní ještě pracovalo
Komunisté za ni v sedmdesátých letech zaplatili 1,5 miliardy československých korun. Je to největší budova v Československu, nejrozlehlejší komunikační stavba v Evropě a unikátní technologické dílo, které ale bylo už v době svého vzniku vlastně předimenzované.
Někdy přezdívaná Štrougalova věž či žižkovský Mordor, ale oficiálním názvem Ústřední telekomunikační budova, během desetileté stavby zaspala telekomunikační pokrok. Když se v roce 1980 konečně střihala páska, byly velkolepé prostory trochu zbytečné.
A teď přišla chvíle, kdy se tato dominanta se střechou věže ve výšce pětaosmdesáti metrů začne postupně rozebírat. Demoliční práce už začaly uvnitř budovy a postupně se bude bourat celá stavba. Ta ale obsahuje kolem tří tisíc tun karcinogenního azbestu, takže bude muset demolice splňovat přísná bezpečnostní opatření.
Budova, na jejímž místě plánuje developerská společnost Central Group Dušana Kunovského v budoucnu stavět bytový projekt, byla v době svého vzniku i přes jistou technologickou zastaralost bohatě vybavená.
Lidským zaměstnancům vypomáhala například výpočetní technologie švédské firmy Ericsson, která byla ve své době nejmodernější v Evropě. V komplexu pracovalo tisíc spojovatelek, místní kuchyně vařila na 2500 obědů denně, fungoval tu i kinosál, několik bufetů nebo odpočívárny.
Už tak vysoká budova, která je vidět z velké části Prahy, měla být ještě o čtyři patra vyšší, ale kvůli námitkám kbelského letiště se výška věže zastavila na 85 metrech a osmnácti podlažích. I tak se stala jakýmsi komunistickým pomníkem.
Z budovy se řídily veškeré mezinárodní hovory a i část těch meziměstských. Aby vše fungovalo bez výpadku, byly všechny systémy několikrát jištěny. Třeba napájením ze dvou nezávislých zdrojů. Kdyby se přerušily dodávky elektrické energie, rozjely by se akumulátory, které měly zvládnout živit všechny zdejší systémy tři hodiny.
Po obvodu budovy byly donedávna bývalé kanceláře a uprostřed sály, které schovávaly veškeré spojovací technologie. Odtud byli přímo spojováni zákazníci se sítí. Celý komplex se skládal z několika navzájem propojených částí.
Technologická část uprostřed budovy měla patra vyšší než zbytek stavby, takže občas pohyb po jednotlivých podlažích působil jako procházka bludištěm. Technologie se nacházely ve středu budovy B a také v telekomunikační věži, jejíž nejvyšší bod sahá do výšky 96 metrů nad zemí.
Společnost Central Group plánovala budovu bourat od té doby, co ji v roce 2017 odkoupila od skupiny PPF, údajně za 800 milionů korun. Poslední nájemce, telekomunikační společnost Cetin, se ze zastaralé budovy odstěhoval v roce 2020 a žižkovská „Štrougalova věž“ od té doby fungovala v omezeném provozu.
Jak už jsme zmínili, samotná demolice bude poměrně náročná. Budova je totiž protkaná azbestem a bourání se musí řídit přísnějšími bezpečnostními pravidly. Komplex se tak bude muset demolovat po částech s tím, že odbouraná část se musí vždy na čas zakrýt.