Ve vzduchu byla voňavá holčičina a v tom ovšem byly v zamotaném koberci kromě nás ještě ty lesklé tyče. A nahoře zahřměly bicí sólo, a to byl ten okamžik a místo poznání a protknutí. Leželi jsme tam na jedné hromadě, holky v předstírané hrůze pištěly a potajmu si ohmatávaly potlučené sedinky, než nás okolostojící začali rozmotávat a vyndávat ven.
