Zeď bezmoci politiky v zakletí mužského ega všech věků!
"Na
každém člověku je něco krásného, zajímavého nebo
pozoruhodného. Jsme ale bohužel příliš pohodlní, mazaní nebo
lhostejní, abychom to objevili."
(Jan
Hanč, Události)
Je
něco neuvěřitelně čitelného, stupidně naučeného, stále
opakovaného modelu v české politice. Je to něco, čehož se nelze zbavit.
Je to jakési zakletí ve stále se opakujících modelů, které již
několikrát naprosto selhaly, a přesto se na ně stále sází. To platí i
v personální rovině - ve čtvrtek zvolená nová pražská koalice a její
personální složení mi připomíná špatný vtip.
Evidentně
zdravotně indisponovaný primátor, který již ztratil určitou
sebekontrolu nad chováním sebe samého a nikdo není schopen mu
říci: Pane docente, takhle to opravdu nejde…Paradoxně se podobá
chováním mým starším klientům u příspěvku na péči, kteří
mladším kolegyním vypráví v kanceláři tak rádi nemravné
vtipy, sociální šetření absolvují nejraději ve slipech a
sdělují - jak vše zvládají.