Dražší alkohol, tabák i dálniční známky. Vláda představila konsolidační balíček
Vláda navrhuje, aby daň z přidané hodnoty nově měla dvě sazby místo nynějších tří. Více chce zdanit alkohol nebo tabák. Nová cena bude platit i pro roční dálniční známky. Zdraží o osm set korun, tedy na 2 300 korun. Zlevnit naopak chce potraviny, bydlení a léky. V úvodním projevu při představování vládního konsolidačního balíčku a důchodové reformy to 11. května řekl premiér Petr Fiala. I když se některé daně zvýší, kabinet se soustředil na to, aby dopady na občany byly co nejnižší, uvedl.
Většinu snížení schodků podle ministerského předsedy zajistí úspory, například omezení dotací. Omezení neinvestičních dotací přinese 46 miliard korun, omezení provozních a mzdových výdajů státu přes dvacet miliard, řekl Fiala. Zrušeno bude 22 daňových výjimek. Zkrátí se tak podle něho mimo jiné daňové přiznání.
Objem státních dotací se v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se dotace zkrátí už v příštím roce, uvedl 11. května na tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura. Většinu zkrácení dotací budou tvořit podpory v resortech průmyslu a obchodu a zemědělství.
Dohromady vládní konsolidační balíček sníží schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun, oznámil Stanjura. Výdaje během dvou let klesnou o 78,3 miliardy korun, rozpočtové příjmy vzrostou o 69,2 miliardy korun.
Snížené sazby daně z přidané hodnoty se sloučí na dvanácti procentech. Díky sloučení sazeb se podle ministra financí Stanjury sníží o tři procentní body DPH na léky, potraviny či bydlení. Jedinou výjimkou ze sazeb bude nulová DPH na knihy. Úprava DPH podle Stanjury bude znamenat, že lidem zůstane navíc 6,3 miliardy korun.
V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o dvacet miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.
Pokud by vláda opatření neudělala, schodek rozpočtu v příštím roce by byl o 94 miliard korun vyšší, v roce 2025 o 148 miliard, uvedl premiér. Kabinet podle něj je a bude rozpočtově zodpovědný.
Důchodová reforma pak podle Fialy stojí na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodu, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů.
Tempo zadlužování České republiky je hrozivé a je dědictvím předchozích populisticko-socialistických vlád, míní Fiala. Připomněl, že jeho kabinet už krátce po svém jmenování učinil výdajové škrty ve výši téměř osmdesáti miliard. Nikdo ale podle premiéra nemohl počítat s ruským útokem na Ukrajinu, následnou migrační krizí a nutnými programy podpory pro občany a firmy, které sužovaly vysoké ceny energií.
Předkládaná opatření podle Fialy mají naprosto jednoznačnou podporu celé vládní koalice. „Samozřejmě, že jde o kompromis. Každý z nás musel v něčem ustoupit a udělat to s vědomím, že za finálním kompromisním výsledkem stojí a že je ho schopen hájit,“ poznamenal. Kabinet podle něj nečeká slova chvály a v první chvíli ani masivní pochopení, ale je připraven na racionální debatu a všechna rozhodnutí obhájit.
Ke strategii snížení schodku státního rozpočtu se vyjádřil i vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Kdyby vláda nepřistoupila k rozpočtovým opatřením, přišla by Česká republika o řadu výhod, například bezplatné školství a zdravotnictví, kvalitní veřejnou infrastrukturu nebo sociální systém, který pomáhá potřebným.
Opatření podle něj neznamenají zpomalení ekonomického růstu, ale naopak to, že česká ekonomika může v dalších letech výrazně růst, z čehož budou těžit veškeré vrstvy české společnosti. Cestou k zachování solidárního moderního státu není zadlužování nebo půjčování, míní Rakušan.
Místopředseda vlády Ivan Bartoš zdůrazňoval že je podle něj pro koalici zásadní, aby reforma co nejméně zasáhla zatížené domácnosti, nebo aby jim naopak pomohla. Zmínil v této souvislosti například zachování nízkého DPH na každodenní nejdůležitější zboží a služby nebo řešení dostupnosti bydlení.
Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je padesát let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat dvaceti procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i lidé pracující na dohodu.
Reformní změny ke zmírnění zadlužování důchodového systému a k zajištění jeho udržitelnosti představil 11. května na vládní tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj reforma počítá i se společným základem pro výpočet penze manželů či zohledněním péče ve výši důchodu.