Dohoda Bidena s McCarthym má pozastavit dluhový strop USA do začátku roku 2025
Členové amerického Kongresu začínají projednávat návrh zákona, který může odvrátit bezprostřední hrozbu platební neschopnosti Spojených států. Text je výsledkem vyjednávání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, kteří se o víkendu dohodli na pozastavení dluhového stropu federální vlády do začátku roku 2025. Návrh obsahuje mnohá další opatření, včetně plánů odrážejících požadavky Republikánské strany na omezení vládních výdajů mimo těch na obranu.
Vládě USA podle aktuálního odhadu hrozí, že jí příští týden dojdou peníze na splácení závazků, nevytvoří-li Kongres další prostor pro zadlužení státu. USA mají jako jedna z mála zemí na světě zákonem daný limit pro výši dluhu, přičemž jej v posledních letech opakovaně navyšují nebo pozastavují v důsledku neustálých rozpočtových schodků. Naposledy takové opatření Kongres přijal v roce 2021, předtím v letech 2019, 2018 a 2017.
Uvedení dohody mezi Bidenem a McCarthym do praxe by znamenalo pozastavení platnosti stropu do 1. ledna 2025. Prezident a republikánský lídr se tak nevydali cestou navýšení limitu o konkrétní částku, jako se stalo před necelými dvěma lety, kdy byla stanovena aktuální hodnota přibližně 31,4 bilionu dolarů (skoro 700 bilionů korun).
Navržený postup by mimo jiné odsunul potřebu další diskuse o dluhovém stropu na období po prezidentských volbách, které jsou na programu v listopadu příštího roku, napsala agentura AP. Republikáni původně ve vlastním plánu přijatém sněmovou na konci dubna navrhli posun stropu o 1,5 bilionu dolarů nebo jeho pozastavení do března příštího roku, podle toho, která událost by nastala jako první.
McCarthy a jeho straničtí kolegové to ovšem podmínili výraznými rozpočtovými škrty oproti předpokládaným výdajům v dalších deseti letech. Terče úsporných opatření příliš nespecifikovali a následně dali najevo, že nechtějí omezit rozpočty státních programů sociálního a zdravotního pojištění ani výdaje na obranu, tedy největší položky amerického rozpočtu. Úprava dluhového stropu si nicméně vyžádala vyjednávání mezi demokratem Bidenem a republikánskou sněmovní většinou o rozpočtové politice, které by jinak vrcholilo až na konci léta.
Dohoda oznámená o víkendu zahrnuje jistá rozpočtová omezení, ovšem pouze na následující dva fiskální roky, uvádí zpravodajský web BBC. Výdaje mimo ty na obranu by příští rok zůstaly stejné jako v aktuálním roce a v tom následujícím by mohly narůst jen o jedno procento. Obranný rozpočet by naopak narostl o tři procenta.
Další oblastí vyjednávání byly podmínky pro vyplácení sociálních dávek, jejichž zpřísnění republikáni požadují dlouhodobě. Nakonec si v rozhovorech s Bílým domem vynutili dočasné navýšení věkového limitu u podmínky, aby na jisté příspěvky pro chudé měli nárok pouze pracující. Podle AP v této souvislosti jisté priority prosadili i demokraté, jako například rozšíření podpory pro vysloužilé vojáky nebo mladé Američany vycházející z pěstounské péče.
Republikáni chtěli svým původním návrhem také zrušit řadu Bidenem prosazených opatření, jako je daňové zvýhodnění „zelených“ technologií, program částečného odpuštění studentských půjček nebo finanční injekce pro federální berní úřad IRS. Zvrácení daňových úlev na elektromobily a další výrobky v nové dohodě nefiguruje, zatímco u studentských půjček Biden přistoupil pouze na to, že v srpnu skončí „pauza“ v jejich splácení, píše AP. IRS by zase v důsledku dohody přišla zhruba o deset z celkových 80 miliard dolarů přidělených v loňském roce ve snaze zlepšit boj proti daňovým podvodům, napsal deník The New York Times.
Kompromisní plán Bidena s McCarthym obsahuje i další body jako například uvolnění pravidel kolem výstavby nové energetické infrastruktury, pro fosilní paliva i obnovitelné zdroje. Podle komentáře The New York Times dohoda posiluje Bidenův argument, že i za silné polarizace americké politiky dokáže postupovat společně s republikány. „Platí za to ovšem popuzením mnohých ve své vlastní straně, kteří po kompromisech s republikány nijak netouží,“ dodává list.
Odkazuje tím i na nadcházející jednání v Kongresu, kde musí návrh schválit sněmovna s těsnou republikánskou většinou i Senát, kde podobně těsným poměrem převažují demokraté a s nimi hlasující nezařazení zákonodárci. Ve sněmovně plán v úterý projedná jeden z výborů, finální hlasování pak McCarthy plánuje na středu. Případné schválení v tomto termínu by poskytlo Senátu dostatek času na odvrácení platební neschopnosti USA.