Město diamantů. Nová kancelářská budova v Indii je větší než Pentagon
Překonat Pentagon nebyl cílem, pro architekty bylo důležité, aby největší kancelářská budova světa vytvářela rovné podmínky pro malé i velké firmy.
Za pouhé čtyři roky postavili severně od Bombaje největší kancelářskou budovu světa. Svou plochou předčí i letitého lídra v tomto pomyslném žebříčku, americký Pentagon. Ve členité stavbě u města Surat najde už od listopadu své pracovní místo víc než 65 tisíc lidí.
Všechny navíc spojuje stejný obor. V téhle obří patnáctipatrové stavbě, která se skládá z devíti věží propojených páteřní částí, bude totiž sídlit nově otevřená Suratská diamantová burza.
Právě Surat se totiž může pyšnit titulem hlavního města diamantů, podle CNN se tady brousí zhruba devadesát procent všech diamantů na světě. Nejen brusiči, ale i obchodníci budou nově od listopadu pracovat v mimořádné stavbě, kterou by měl slavnostně otevřít indický premiér Naréndra Módí.
Za návrhem stojí indická architektonická kancelář Morphogenesis, jejíž zástupci pro CNN uvedli, že překonání Pentagonu coby největší kancelářské budovy světa nebylo cílem ani zadáním soutěže. Velikost diktovala spíš velikost poptávky. Dokládá to i fakt, že už před samotnou stavbou byly všechny kanceláře obsazené.
Architekti zdůrazňují, že pro ně bylo důležité, aby nová budova vytvářela rovné podmínky pro malé i velké společnosti. Přístup do žádné z kanceláří od vstupních bran tak nemá trvat déle než sedm minut, všichni nájemci také mají mít stejný přístup k veškerému vybavení a o tom, jaké kanceláře kdo získá, se prý rozhoduje losováním.
Kromě samotných kanceláří věnovali architekti velkorysé prostory i venkovním nádvořím s vodními prvky, která mají sloužit pro neformální setkávání zaměstnanců i zákazníků s obchodníky.
V komplexu nebude chybět i několik desítek obchodů s diamantovými šperky, včetně laboratorně pěstovaných diamantů. O zabezpečení se má starat přes čtyři tisíce kamer, zaměstnanci budou do areálu vstupovat pomocí biometrických údajů a stačit jim tak má mávnutí rukou.
Stavba, která pojímá téměř pět tisíc kanceláří, ale i obchodní, wellness a další zázemí pro zaměstnance, vyšla v přepočtu na téměř 390 milionů dolarů. Za rozsáhlou investicí stojí jednak ambice vytvořit nové centrum byznysu s diamanty – dosud totiž tisíce lidí cestovaly vlakem do Bombaje, kde probíhá hlavní část obchodů s diamanty, zatímco výroba a broušení jsou především v Suratu.
Taková cesta přitom denně zabrala až čtyři hodiny. Jenže vytvořit nové centrum pro obchodníky s diamanty v Bombaji bylo kvůli nedostatku místa i vysokým cenám nemyslitelné, proto padla volba právě na Surat.
Kromě toho má být nová kancelářská budova také klíčovým prvkem v budování sedmimilionového „města snů“, jak jej označuje zkratka slov Diamond Research and Mercantile City. Vzniknout by tady měla i textilní univerzita a cluster pro textilní průmysl. Co přesně to má obnášet a jak bude tenhle sen pokračovat dál, se má ale teprve ukázat.