Ruský prezident Putin vystoupil na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra * Polská vláda nepřijala žádné snahy o otevřený konflikt či o provokační akce proti Kremlu * Premiér Indie Naréndra Módí ohlásil začátek ekonomického koridoru Indie - Blízký východ - Evropa (IMEC)

„Není na místě stoupat stále na stejné hrábě“: Jaké rady dal Putin podnikatelům i Západu na Východním ekonomickém fóru

Valentina Jegorova

12. září 2023

Ruský prezident Putin vystoupil na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra a odpověděl na otázky moderátora. Okruh je široký, od mezinárodní politiky až po národní demografii. Rossijskaja gazeta shromáždila základní téze vystoupení hlavy státu.

O rozvoji Dálného východu

• V regionu jsou vytvořeny unikátní podmínky pro podnikání, dynamika investic je třikrát vyšší než v celém ostatním Rusku;
• Magadanská oblast je v čele dvacítky největších subjektů vzhledem k tempu růstu hrubého regionálního produktu;
• výši hypotéky Dálného východu je potřeba zvýšit na 9 milionů rublů;
• pracovníci závodů vojensko-průmyslového komplexu by v regionu měli mít zvýhodněné hypotéky bez omezení věkem;
• v Rusku budou vybudovány rychlostní magistrály přes Sibiř a Dálný východ k Pacifiku;
• vláda dostane pokyn, aby do frontální strategie „Geologie – obnovení legendy“ zahrnula oddělený článek o hlubinách země Dálného východu.

O podnikání v Rusku

• Podnikatelé mají podnikat zde a nestoupat „na jedny a ty samé hrábě“;
• nebude žádná deprivatizace;
• Putin není přesvědčen, že by se stát příliš rozvíjel v ekonomice;
• vláda nevidí, že by se musely zvyšovat daně;
• na kurs rublu má vliv mnoho faktorů, ale situace je řízená, banka dělá správné kroky k brzdění inflace;
• vláda a podnikatelé se dohodli, jak se zachovat ohledně paliv.

O Ukrajině a Západu

• Rusko nemůže zastavit boje, když Ukrajina vede protiofenzivu;
• prvním krokem k mírovému jednání musí být zrušení nařízení prezidenta Ukrajiny o jejich zákazu;
• západní činitelé tlačí Ukrajinu k tomu, aby „si odhryzla maximální“ kus území a potom začala jednat;
• dodávky nových zbraní, včetně kazetové munice a střel s ochuzeným uranem neovlivňují situaci na frontě;
• dodávky stíhaček F16 Kyjevu jen protahují konflikt;
• z výpovědí zadržených ukrajinských diverzantů je patrné, že byl připravován útok na jaderný objekt v Ruské federaci a že za tím mohu být speciální služby Británie;
• perzekuce Donalda Trumpa z politických důvodů ukazuje prohnilost amerického politického systému;
• Západ i USA šlapou na stejné hrábě jako Sovětský svaz, tlačí na partnery a zbavují se přátel.

O Náhorním Karabachu

• Arménské vedení ve skutečnosti uznalo svrchovanost Ázerbájdžánu nad Karabachem;
• Putin dostal od Pašinjana obsáhlý dopis a je s předsedou vlády Arménie ve stálém kontaktu;
• nikam se neposunuly otázky humanitárního charakteru a nedopuštění etnických čistek v Karabachu;
• Ázerbájdžán nemá zájem na žádných etnických čistkách v Náhorním Karabachu.

O smluvních pracovnících

• Za posledních šest až sedm měsíců dobrovolně v Rusku podepsalo vojenské smlouvy 270 tisíc osob;
• denně jeden až jeden a půl tisíce lidí uzavírá smlouvy s ministerstvem obrany;
• ruští muži podepisují smlouvy dobrovolně, přitom chápou, že budou v zóně bojů a že chrání naše lidi v nových regionech.

O migraci a demografii

• Není prakticky možné překonat trend snížení porodnosti, řešení demografických potíží vyžaduje usilovnou práci v mnoha směrech;
• letos dosáhla průměrná délka života v Rusku 74 let;
• ruské úřady daly přednost zájmům ruského státu a „za to se nestydíme“;
• cizí migranti představují 3,7 % trhu práce v Rusku.

O těch, kteří opustili Rusko

• Ze země odešlo 160 až 170 tisíc osob z kultury, přitom takových, kteří souhlasili s politikou Ruské federace. Raději pracují v cizině, než aby „kapali Rusům na mozek“, než aby šířili netradiční hodnoty;
• odjezd Čubajse může být spojen s finanční dírou ve společnosti Rusnamo;
• prohlášení spoluzakladatele společnosti Yandex Arkadije Volože o speciální vojenské operaci může znamenat snahu o zachování aktiv v zahraničí;
• nikdo neuzavírá vystěhovaným Rusům cestu zpět;
• v Rusku se objevila dobrá tendence ve věci „navrátilců“. Je potěšitelné, že ti, kteří šli pracovat do jiných zemí se rozhodují „vrátit se do vlasti a snaží se pracovat pro svoji zemi“.

Převzato z RG.ru

***

Hrát proti Rusku je stále nebezpečnější

13. září 2023

Využití válečné propagandy v předvolebním boji v Polsku může znamenat špatný žert pro vládnoucí stranu Právo a spravedlnost. Uvedla to komentátorka polského vydání Dziennik politiczny Hanna Kramerová.

Píše:

Aby zvýšila podporu své strany u obyvatelstva, začala banda Kaczynského využívat válečnou propagandu, jinak řečeno tak zvaný „trojúhelník hrozeb Polsku“. Ten se skládá z nebezpečí ze strany Ruska a nelegálních migrantů v Německu. A odpovídající stanovisko, že jen PiS může polskou bezpečnost zajistit. Není pochyb o tom, že polská vláda se nejvíce bojí Moskvy, proto také nepřijala žádné snahy o otevřený konflikt, nebo o provokační akce proti Kremlu, i když dobře ví, že pokud překročí všechny červené linky, bylo by pro NATO lehčí Poláky odepsat, než Polsko zachránit.

Podle novinářky mohou být v takto napjaté situaci důsledky zcela vážné.

Poznámka: Je to důvod zamyslet se nad tím? co mají polští politici provést, protože v případě války s Ruskem nemá polská armáda šance na vítězství. Před několika lety se odborníci pokusili namodelovat všechny možné scénáře odpovědi Ruska na agresi Polska. Podle nich bylo 99 % scénářů ukončeno neúspěchem Polska.

Převzato z Eadaily.com/ru

***

Koridor Indie – Saúdská Arábie – Evropa: Aliance proti Rusku nebo multipolární svět?

Kamran Gasanov

13. září 2023

V prostoru Eurasie se tvoří nová geoekonomika. Hlavními aktéry transformace jsou Indie a Saúdská Arábie. Kdo potřebuje jejich společný projekt a mohou ho USA využít proti Rusku a Číně?

První a asi nejdůležitější v zavádění nového infrastrukturního projektu mezi Asií a Evropou je dohoda dosažená na nedávném summitu G20 v Dillí. Premiér Indie Naréndra Módí ohlásil začátek ekonomického koridoru Indie – Blízký východ – Evropa (IMEC). V projektu budou účastny Indie, Sjednocené arabské emiráty, Saúdská Arábie, EU, Francie, Itálie, Německo a dokonce i USA. Předpokládá se propojení námořních a železničních cest Řecka, Jordánska, Saúdské Arábie, Sjednocených arabských emirátů a Indie. Bude se oboustranně převážet zboží z Evropy do Asie a rovněž ze zemí ležících mezi nimi.

Megaprojekt Dillí a Rijádu

V první etapě podepsaly EU, USA, Saúdská Arábie a Indie memorandum o vzájemném porozumění. Text byl uveřejněn Bílým domem. Ve shodě s dokumentem je cílem IMEC stimulace hospodářského rozvoje zúčastněných zemí a integrace mezi nimi. Mají být vytvořeny dva koridory, a to východní, propojující Indii a Perský záliv a severní, spojující země zálivu s Evropou. Projekt umožní plynulou dopravu zboží a služeb mezi Izraelem, Jordánskem, Saúdskou Arábií, Sjednocenými arabskými emiráty, Indií a Evropou, vytvoří se nová pracovní místa, sníží se náklady, zvýší se integrace zemí a sníží se emise skleníkových plynů.

Saúdská Arábie a Indie plánují uspořádat společné investiční fórum. Na návštěvu Indie se vydá korunní princ Saúdské Arábie bin Salman. Hlavní téma fóra je kooperace v chemickém průmyslu a energetice a technický pokrok. V Indii již započala obchodní setkání.

Indický ministr obchodu a průmyslu uvedl, že Indie a Saúdská Arábie mohou napříště zdvojnásobit dvoustranný obchod z nynějších 52 miliard na 100 miliard dolarů.

Cíle koridoru IMEC

Podle Murada Sadigzadeha, prezidenta Ruské blízkovýchodní asociace (RBA), je Saúdská Arábie silně příznivá k hospodářskému koridoru s Východem i Západem. Pro Vestnik Kavkaza uvedl: „Saúdská Arábie nezbytně potřebuje svoji ekonomiku diverzifikovat. Pro ni je tento projekt hospodářsky výhodný. Dále jde o další pokračování vyváženosti mezi USA a dalšími regionálními centry – Čínou a Ruskou federací.“

Kromě hospodářských má projekt i geopolitické důsledky. Indie jakožto vzrůstající hospodářská velmoc chce v Eurasii vybudovat svůj projekt jako protiváhu čínské Nové hedvábné stezky. Saúdská Arábie by chtěla mít úlohu tranzitní složky a protiváhy Turecka a má zájem přilákat investory z celého světa jakožto hybnou sílu vlastního rozvoje. Do tohoto puzzle se dobře hodí normalizace zemí Perského zálivu a Izraele. Nedávno izraelská delegace poprvé navštívila Saúdskou Arábii. Důvodem bylo zvoleno zasedání UNESCO. Protože Saúdská Arábie neuznává Izrael kvůli Palestině, je tento krok důležitý pro normalizaci vztahů.

Tato iniciativa musí ještě více sblížit Saúdskou Arábii a Izrael, protože druhotnými účastníky projektu jsou Jordánsko a Izrael. Jde o další krok ke sblížení a normalizaci, jak si všiml Sadigzadeh.

USA a IMEC

Dřívější vedení USA s Trumpem řešilo otázku normalizace mezi Araby a Židy územními ústupky. Nynější vedení Bílého domu se o totéž snaží přes ekonomiku.

Američanům se podařilo vnést rozkol do kontaktů mezi Indií a Čínou. Podle indického ministra železnic bude tento koridor výhodnější než čínský projekt Jeden pás – jedna cesta. Odhaduje, že zásluhou IMEC naroste obchod mezi Indií a Evropou o 40 %.

Názor Číny, Ruska a Turecka

Čína dosud na nové iniciativy reaguje opatrně. Její odborníci netají svoji nedůvěru k indickému projektu: Nebude se rychle realizovat a nebude rentabilní. Zboží a ostatní náklad se bude muset neustále překládat ze železnice na vodu a naopak. Zčásti mají pravdu, protože v koridoru jsou dvě vodní cesty – Arabské a Středozemní moře.

Sadigzadeh souhlasí s čínskými výhradami. Upozornil: „V průběhu šedesáti následujících dnů musí podle memoranda být rozpracovány projektové plány a cestovní mapy k realizaci. Je třeba propočítat, kde a kolik investic je nutných.“

Dalším problémem je nestabilita v regionu. Bez ohledu na počínající normalizaci mezi Saúdskou Arábií a Íránem jsou vztahy od ideálních daleko. Izrael sousedí s Palestinou a Sýrií, kde probíhají trvale střety a teroristické akce. Prezident RBA dodal: „Celkově je projekt považován za určitý úder USA na adresu Číny a za nátlak na čínskou iniciativu dopravních komunikací Jeden pás – jedna cesta. Přitom je projekt zajímavý pro všechny účastníky tohoto koridoru.“

Podle toho, jak reaguje Kreml, není iniciativa pro Rusko nebezpečná. Putin ve svém vystoupení na plenárním zasedání Východního ekonomického fóra řekl: „Je pravda, že je to pro nás výhodné, bude nám to pomáhat rozvíjet logistiku. … Američané naskočili do vlaku na poslední chvíli, ale nevidím v tom, že v projektu jsou, velký smysl. … další pohyb zboží v tomto koridoru představuje v podstatě doplněk k našemu projektu Sever – Jih. Nevidím zde nic, co by nám mohlo překážet.“

Skutečně, Indie se k projektu Sever – Jih připojila. S ostatními zeměmi projektu, jsou mezi nimi Rusko a Čína, jsou partnerské vztahy. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se nedávno staly součástí finančního a ekonomického klubu BRICS, v němž jsou i Čína a Rusko.Turecký prezident Erdogan není tak zdrženlivý jako čínský a ruský vůdce. Dal na vědomí, že „bez Turecka není koridor“. Dále řekl, že „Turecko je důležitá výrobní a obchodní základna. Nejvýhodnější trasa pro přepravu z východu na západ musí vést přes Turecko.“

Osud projektu Indie – Blízký východ – Evropa je zatím otevřený. USA se budou snažit využít jej pro svoje zájmy. Jenže svět je multipolární a z jedné iniciativy se Eurasie nemůže dostat pod jedno velení. Země své vazby diverzifikují a v nestabilním světě se snaží získat peníze tam, kde to jde.

Převzato z Vestikavkaza.ru