Pověra vrahovi nepomohla. Přestože se vykálel na podlahu, dostal oprátku
Krčil se pod starým žebřiňákem. Venku svítalo. Věděl, že už brzy zaslechne jeho kroky. V rukou pevně svíral silný dubový klacek. „Ještěže nemá psa,“ pomyslel si. Pak uslyšel, jak dveře od stodoly zaskřípaly. Vysoký starý muž kráčel k putnám s krmením. „Dneska jim nenasypeš,“ řekl si v duchu vetřelec. Ve vteřině stál za nicnetušícím hospodářem a první ranou jej srazil k zemi. Kolik jich následovalo, nepočítal. Možná do tolika ani neuměl.