Tak byli to Přemyslovci, nebo nebyli?
Nenašel jsem odkaz, od kdy se název rodu Přemyslovců používal. Faktem je, že historicky doložený je jen kníže Bořivoj. Křestní jméno Přemysl se objevuje až u Přemysla Otakara I. , který vládl od r. 1155., tedy až po napsání Kosmovy kroniky, kde možná Kosma chybným výkladem zmíněného textu tak pojmenoval prvního knížete po zrušení Libušina matriarchátu. Tak mohl vzniknout název Přemyslovci.
Z Kosmovy kroniky (z počátku 12. století) pochází výčet prvních českých knížat, počínaje Krokem a jeho třemi dcerami, Kazi, Tetou a Libuší, který se dodnes ve školách učí.
Panování od Kroka po Přemysla je v Kosmově kronice popsáno docela epicky, včetně popisu námitek mužů proti vládě ženy Libuše až po povolání Přemysla od pluhu. Další čeští panovníci od Nezamysla po Hostivíta jsou popsaní velmi stručně jen ve svém pořadí a Kosmas tam zdůrazňuje, že „O těchto pak knížatech jak o žiwotě tak o smrti jejich mlčí se.“
V šedesátých letech minulého století se touto částí Kosmovy kroniky zabýval profesor Karbusický z Karlovy univerzity. Ve své knize vyjádřil názor, že Kosmas našel nebo slyšel „bájné vyprávění starců“ a využil ho, ovšem chybně, ve své kronice.
Kolem nástupu Přemysla je text Kosmovy kroniky baladicky rozsáhlý, ale navazující přemyslovští panovníci až po Hostivíta jsou Kosmou odbyti, že se o nich nic neví. To je vysvětlitelné tím, že Kosmas žil na knížecím dvoře a chtěl se vládcům po vzoru vyprávění o řeckých a římských dějinách zavděčit, takže si tuto pasáž barvitě přimyslel.
Karbusický dospěl k názoru, že ve skutečnosti šlo o zkreslený souvislý text v prastarém přepisu češtiny, který Kosmas nepochopil a udělal z něho v latině jmenný seznam knížat. Karbusický to doložil tabulkou:
| Znění textu v kronice | Možný výklad | Přehled rodu Přemyslovců |
| krok kazi | překaž (zastav) kroky | Krok – Kazi |
| tetha | Theto (Thetkulfe) | Teta |
| lubussa | lub (raději) | Libuše |
| premisl | přemýšlej | Přemysl |
| nezamisl | nezamýšlíme | Nezamysl |
| mna ta | my na tě | Mnata |
| voyn | vojnu | Vojen |
| ni zla | ani zla | Vnislav |
| krzumisl | kříži my se | Křesomysl |
| neklan | neklaníme | Neklan |
| gosti vit | hosty vítáme | Hostivít |
Takže lze usoudit, že v původně slovanském textu (následně v Kosmově latinském překladu), tedy s chybami při přepisu mluvené řeči, se objevuje návrh na uzavření smíru nebo dohody o odvrácení boje. Třeba výraz Tetha lze vykládat jako zkreslený slovanský výraz pro Němce Teutony. Z Teuth lze odvodit Deuth a už se blížíme k dnešnímu Deutsche.
Také konstatování, že se „neklaníme kříži“, je pro tehdy pohanské Čechy pochopitelný. Z prastaré německé tzv. Fuldské kroniky se dokonce dozvíme, že v r. 848 skutečně došlo k bojům mezi Němci, vedenými nějakým Thetkulfem, a Čechy. A historici uvádějí, že před vypuknutím středověkých válek se skutečně vyjednávalo (i v dějepisu nás učili, že si páni posílali před bojem „opovědní listy“).
Nenašel jsem odkaz, od kdy se název rodu Přemyslovců používal. Faktem je, že historicky doložený je jen kníže Bořivoj. Křestní jméno Přemysl se objevuje až u Přemysla Otakara I. , který vládl od r. 1155., tedy až po napsání Kosmovy kroniky, kde možná Kosma chybným výkladem zmíněného textu tak pojmenoval prvního knížete po zrušení Libušina matriarchátu. Tak mohl vzniknout název Přemyslovci.
Skutečností je, že v době publikace výkladu profesora Karbusického tehdejší obec (socialistických) historiků tento výklad nepřijala a to se vlastně dodnes nezměnilo, takže se stále učíme o počátku českých dějin podle Jiráskových starých pověstí českých (které z Kosmovy kroniky vycházejí). Ten výklad zvláštních Kosmou citovaných jmen prvních Přemyslovců (v dalším období našich dějin již nikdy nepoužívaných) vyznívá docela věrohodně.