Režisér Once zase vypráví písněmi. Po Irglové a Knightley vsadil na dceru Bona
Když se řekne jméno režiséra Johna Carneyho, můžete čekat hodně písniček, romantický příběh a feel good podívanou. A také dobrý film?
Letošní rok pod značkou Apple nepřinesl jen iPhone 15 nebo představení headsetu Vision Pro, ale taky hodně pozoruhodných snímků. Kromě velkofilmů jako Napoleon nebo Zabijáci rozkvetlého měsíce, které putovaly primárně do kin, se v rámci brandu Apple Originals objevila řada menších počinů také na platformě Apple TV+.
Že není radno je podceňovat, to ví filmoví fanoušci už dlouho, koneckonců dva roky staré nezávislé drama V rytmu srdce si odneslo Oscara pro nejlepší film roku.
Nyní na Apple zakotvil John Carney, někdejší baskytarista kapely The Frames a režisér mnoha videoklipů. K hudbě má blízko a je důležitým motivem i jeho několika posledních celovečerních filmů.
Začalo to v roce 2007 u Once, které si díky Markétě Irglové a oscarové písničce Falling Slowly české publikum dobře zapamatovalo, ve snímku Newyorská romance (známém také jako Love Song či Begin Again) nechal zpívat Keiru Knightley, Sing Street zase dostal nominaci na nejlepší film na Zlatých glóbech.
A teď přichází Flora a syn. Premiéru měl v lednu na festivalu Sundance, na podzim ho uvedla Apple TV+. Vypráví o rozvedené matce Floře žijící v Dublinu, která má ve střídavé péči syna Maxe, rebelujícího puberťáka s historií několika drobných krádeží, k němuž si těžko hledá cestu.
Do vztahových peripetií přijde jako katalyzátor hudba, jak už to u Carneyho bývá. Flora nechá opravit starou kytaru a chce ji dát synovi, ale když ten odmítne, začne na ni hrát sama a chodit na online lekce k posmutnělému učiteli Jeffovi, kterého hraje Joseph Gordon-Levitt.
Nejhvězdnější tvář filmu? Jak se to vezme. Hlavní postavu Flory ztvárnila Eve Hewson, jejíž jméno vám možná nic neřekne, ale je dcerou Paula Davida Hewsona. Pořád nic? Přezdívka tohoto pána vám už zřejmě napoví: Bono.
Ač je Eve Hewson dcerou frontmana jedné z nejslavnějších kapel U2 a v novém filmu zpívá, pro rady k otci si údajně nikdy nešla. Na kytaru už dříve hrála, ale kvůli zpěvu před kamerou prý musela překonat velkou trému. Irskou herečku, známou třeba ze seriálu Knick: Doktoři bez hranic, přesvědčil až scénář.
„Zamilovala jsem se do Flory. Znala jsem ji. Věděla jsem, že taková postava je ve mně a že čeká na to, až se ukáže. Cítila jsem, že se můžu ztrapnit, ale že do toho můžu jít. Myslím, že bych se sebou nemohla žít, kdybych to odmítla,“ vyprávěla pro Collider.
To Gordon-Levitt měl situaci opačnou. Hudba ho baví dlouhodobě a konečně mohl svůj um prodat ve filmu. „Dlouho jsem to chtěl udělat, vždycky jsem byl muzikantem v srdci a hudbu miluju,“ říkal.
Na kytaru hraje od dvanácti, umí i na piano. „Kvůli filmům jsem se učil chodit po laně nebo hrát hokej, pral jsem se a střílel. Ale tentokrát jsem musel procvičovat dovednost, kterou jsem se učil skoro celý život. Jen jsem se to musel naučit ještě o něco lépe,“ citoval ho magazín Deadline.
Jak to tak v hudebních filmech bývá, pár písniček zazpívá on, další jeho herecká kolegyně, něco spolu, do toho se rapem zapojí i Max, syn Flory. Carney, který složil hudební doprovod spolu s dlouholetým parťákem Garym Clarkem, nechá písničky ve filmu zaznít celé, takže pokud vám sednou, budete se příjemně bavit.
A pokud ne? Pořád dostanete lehce nadprůměrnou romantickou komedii, která vás sice dějově nestrhne, ale jako hodina a půl poslouží na solidní večerní podívanou. Ke cti jí slouží, že zůstává při zemi a nesnaží se za každou cenu dojímat pohádkovými závěry.
A tak až budete chtít protipól supersladké Lásky nebeské, můžete jí dát šanci.